Nizozemci jdou k volbám. Brusel tají dech

Zahraničí
12. 9. 2012 09:30
Výsledek voleb bude mít dopad na řešení dluhové krize eurozóny.
Výsledek voleb bude mít dopad na řešení dluhové krize eurozóny.

V Nizozemí se ve středu uskuteční předčasné parlamentní volby. Hlasování budou bedlivě sledovat i evropští partneři Haagu. Případný úspěch euroskeptických stran by mohl nabourat snahy Bruselu o zvládnutí nynější dluhové krize v eurozóně.

Odcházející premiér Mark Rutte a jeho pravicově liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) se řadí v rámci unie k příznivcům úspor a dodržování rozpočtové disciplíny. Jenže právě škrty, k nimž chtěl přistoupit kvůli naplnění cílů stanovených unií (dostat schodek rozpočtu v roce 2013 pod hranici tří procent HDP), měly za následek dubnový kolaps koalice. Proti škrtům se tehdy postavilo seskupení kontroverzního a krajně pravicového politika Geerta Wilderse, s jehož pomocí byla Rutteho vláda u moci.

Úspory i další řešení dluhové krize eurozóny a případná pomoc zemím v problémech byly jedním z hlavních témat nizozemské předvolební kampaně. Rutte opakovaně zdůraznil, že bude proti dalšímu případnému záchrannému programu pro Řecko. Připustil ale, že je možné jednat o úpravách existujících podmínek, jež partneři Athénám výměnou za poskytnutí masivní finanční pomoci dali.

Holandská volička v tradičním oděvu. Wilders, který je znám i svými ostrými protiimigračními a protiislámskými názory a jehož Strana pro svobodu (PVV) by podle průzkumů mohla ve stopadesátičlenném parlamentu získat 15 až 19 míst, v kampani hojně operoval bojem proti bruselskému diktátu.

Před posledními volbami v roce 2010 jeho straně průzkumy předvídaly maximálně 18 míst; nakonec se jí podařilo získat 24 křesel, tedy třetí nejvyšší počet ze všech.

O vítězství budou ve středu soupeřit Rutteho strana s opoziční středolevou Stranou práce (PvdA). Podle průzkumu společnosti Ipsos Synovate, jehož výsledky byly zveřejněny v sobotu večer, by obě strany v dolní komoře zákonodárného sboru získaly shodně po 35 křeslech.

Strana práce, která spadá do proevropského táboru, se ale staví proti úsporným opatřením i proti vysokým nákladům, které má bohaté Nizozemí kvůli záchraně některých států eurozóny sužovaných vážnými hospodářskými problémy.

Nevídaný nárůst podpory zažila před volbami Socialistická strany (SP), která stojí nalevo od tradiční PvdA. Věrnost maoistickým tradicím dokládají socialisté znakem pěticípé hvězdy v červeném rajčeti vracející se zpátky do časů, kdy během protestů metali ovoce a zeleninu na své oponenty. Od svého vzniku v roce 1972 strana nikdy nebyla ve vládě. Podle několika průzkumů by SP mohla být druhá za VVD nebo třetí za PvdA.

Voličskou fantazii vábí socialisté podobně, jako to dělala Wildersova PVV před několika předchozími volbami. Teoreticky stojí obě strany na opačných koncích politického spektra. Prakticky ale vůdce socialistů Roemer sdílí s kontroverzním Wildersem dvě kritické polohy: oba jsou euroskeptici a oba horují pro sociální blaho.

Výsledek voleb bude mít dopad na řešení dluhové krize eurozóny.Hodně bude záležet na tom, jak se nakonec rozhodne podle některých průzkumů až 40 procent těch, kteří zatím nevědí, koho budou volit. Ať už to dopadne jakkoli, nedá se podle expertů čekat, že by Rutteho liberálové nebo Strana práce mohly získat většinu v parlamentu. Vítěz bude muset zřejmě opět hledat koaliční partnery, což se může táhnout řadu týdnů i měsíců.

Objevily se i hlasy, že přes zjevné rozdíly v pohledech a odlišný styl politiky by obě hlavní strany mohly spolupracovat, případně ještě s další proevropskou stranou Demokraté 66. Jenže Rutte v pondělí řekl, že taková koalice je "prakticky nemožná". Důvodem je to, že by tyto strany neměly dost hlasů v horní komoře nizozemského sněmu.

Ve stejný den, kdy budou nizozemští voliči rozhodovat o svých zákonodárcích a o budoucím směřování evropské politiky své země, se uskuteční v Německu další klíčová věc pro Evropu a její boj s dluhovou krizí a jejími dopady. Německý ústavní soud totiž rozhodne o tom, zda Německo může přijmout stálý záchranný fond eurozóny ESM a fiskální pakt Evropské unie.

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ