Od tohoto týdne vypadá mapa Nizozemí jinak - a spolu s tím i mapa Evropské unie. Opět se překreslují atlasy. Zmizelo z nich označení Nizozemské Antily, jež sestávaly z karibských ostrovů Curaçao, Sint Maarten, Bonaire, Sint Eustasius a Saba. Datum změny si lze lehce zapamatovat: 10-10-10, tedy 10. října 2010.
K zámořským územím Nizozemců v této části světa kdysi patřily ještě Surinam a ostrov Aruba. Surinam se stal nezávislým roku 1975, Aruba získala samostatnost se zvláštním statusem v rámci Nizozemského království o 11 let později.
V uplynulých letech měli obyvatelé Nizozemských Antil možnost vyjádřit se v referendech o své budoucnosti. Žádný z ostrovů ale nezvolil úplnou samostatnost. Antiliánci jsou si dobře vědomi, že spojení s královstvím na opačné straně Atlantiku, navíc jde rovněž o Evropskou unii, jim dlouhodobě přináší řadu výhod.
Vztahy mezi ostrovy v Karibiku a Nizozemím vypadají pro Neholanďana celkem složitě. Dnešní stav lze stručně popsat následovně. Curaçao a Sint Maarten (Sv. Martin) jsou samostatnými zeměmi uvnitř Nizozemského království, čímž následovaly už zmíněnou Arubu.
Tyto autonomie mají odpovědnost za svou správu a zákonodárství. Nizozemí dohlíží na jejich finance a má na starosti jejich bezpečnost a zahraniční politiku. Za zachování svého vlivu na ostrovech zaplatili Nizozemci mimo jiné tím, že vyrovnali dluhy ostrovanů ve výši miliard eur.
Bonaire, Sint Eustasius (Sv. Eustach) a Saba se staly tento týden zvláštními obcemi v rámci království. Na rozdíl od ostatních ostrovů upřednostňují těsnější vztahy s Nizozemím. S Haagem se dohodly na některých zvláštních ustanoveních, třeba v zákonodárství (potraty, eutanazie nebo sňatky homosexuálů).
Obyvatelé BES (Bonaire, Sint Eustasius a Saba) získali nově právo účasti na volbách do nizozemského parlamentu nebo jsou součástí povinného zdravotního pojištění na kontinentu. Odchod do penze se jim ale zvýšil z 60 na 65 let věku.
BES má vlastní policii. Tamní obyvatelé ale začali tento týden platit americkým dolarem, dosavadní antilský gulden zanikl.
Na Curaçau a Sint Maartenu bylo loučení se starými pořádky trošku smutnější, alespoň u části obyvatel. Rozpustily se dosavadní parlamenty, naposledy se stáhla ze stožárů vlajka Nizozemských Antil.
Ve Willemstadu, na ostrově Curaçao, se u budovy parlamentu sešlo několik set lidí. Jak ale poznamenali přítomní novináři, bylo to hlavně kvůli přítomnosti nizozemského korunního prince Willema-Alexandra a jeho choti Máximy.
Za nizozemskou vládu dorazili i ministr obrany Eimert van Middelkoop a několik nižších úředníků.
Žádné davy se slavnostního aktu u parlamentu nesešly hlavně proto, že volno na tento historický den dostali jen úředníci a učitelé. Pro všechny ostatní to byl "business as usuaa", což vzbudilo zlou krev.
Místní tisk přesto napsal, že šlo o nejvýznamnější den od zrušení otroctví v roce 1863.
Nizozemské království od tohoto týdne sestává ze čtyř zemí: Nizozemí, Aruby, Curaçaa a Sint Maartenu.
