Vojenská mise Nizozemí pod Hindúkušem nemá být podle vůle parlamentu v Haagu prodloužena a holandští vojáci se mají do konce roku 2010 stáhnout ze země. Pro návrh hlasovali vedle téměř celé opozice i poslanci dvou ze tří vládních stran.
Proti odchodu z Afghánistánu je pouze Křesťanskodemokratická výzva (CDA) premiéra Jana-Petera Balkenendeho a opoziční D66.
Rozhodnutí nizozemského parlamentu má sice pro vládu jen doporučující charakter, ale přesto je jen málo pravděpodobné, že by nizozemská vojenská mise v Afghánistánu byla prodloužena.
V Afghánistán u dlouhodobě působí téměř 1 500 holandských vojáků. Dosud jich tam padlo 21.
Holandští komentátoři i politologové zdůrazňují, že by se kabinet dostal do velkých vnitropolitických potíží, kdyby se příští rok rozhodl přes nesouhlas parlamentu i většiny občanů vojenskou přítomnost v jihoafghánské provincii Uruzgán prodloužit.
Už roku 2007 se ostatně vláda a parlament dohodly, že Nizozemci odejdou z Afghánistánu do konce roku 2010 a v půli téhož roku předají své velení jednotkám ISAF v Uruzgánu svým partnerům v NATO.
Spojené státy a někteří další partneři v alianci na Nizozemí ale tlačí, aby v Afghánistánu zůstalo. Postoj Nizozemců je v přímém rozporu s novou strategií USA výrazně navýšit početní stavy zahraničních vojáků pod Hindúkušem.
Ještě v září naznačoval nizozemský ministr obrany, že i po roce 2010 by mohlo v Uruzgánu působit kolem 500 holandských vojáků, kteří by sloužili hlavně jako ochrana nizozemského rekonstrukčního týmu. Ministr zahraničí Maxime Verhagen (CDA) varoval parlament, že odchod Holanďanů může působit na další partnery v NATO efektem valící se sněhové koule.
Většina Nizozemců se už déle staví proti působení svých vojáků v Afghánistánu. Podle čerstvých průzkumů (agentura Maurice de Hond) zastává 70 procent občanů názor, že Holanďané se musí do roku 2010 stáhnout. A 57 procent si myslí, že z Afghánistánu by měly odejít všechny zahraniční jednotky.
Foto: nizozemská armáda a Profimedia
