Prezidentka i disidentka
Nobelova cena do Libérie a Jemenu za ženský boj
07.10.2011 11:06 Aktualizováno 07.10. 13:23
Nobelova cena míru se dělí na tři části: "za nenásilný boj za bezpečnost žen a ženská práva i za podíl na budování míru" ji získaly prezidentka Libérie Ellen Johnsonová Sirleafová, Leymah Gbowee ze stejné země a Tawakkul Karmánová z Jemenu.
Ellen Johnsonová Sirleafová (72) je první ženou demokraticky zvolenou do prezidentského úřadu v Africe, a to roku 2005. Do úřadu jí pomohla právě Leymah Gbowee (39), jež "mobilizovala a organizovala ženy napříč etnickými a náboženskými hranicemi, aby přispěla ke konci dlouhé války v Libérii a zajistila účast žen ve volbách", zdůvodňuje výbor své rozhodnutí.
Tawakkul Karmánová (32) se potom zasloužila o práva žen v Jemenu, během arabského jara i před ním. Proti prezidentovi Alí Abdalláhu Sálihovi vystupovala matka tří dětí řadu let. V roce 2005 založila skupinu Novinářky bez řetězů, ministerstvo informací však zamítlo jejich žádost o registraci novin a rozhlasové stanice. Letos se za organizování protestů dostala dvakrát do vězení.
"Norský Nobelův výbor doufá, že cena pro Ellen Johnsonovou Sirleafovou, Leymah Gbowee a Tawakkul Karmánovou pomůže skoncovat s útlakem žen, ke kterému stále v mnoha zemích dochází, a uvědomit si ohromný potenciál pro demokracii a mír, jaký mohou ženy představovat," stojí v tiskovém prohlášení.
Oceněné ženy si příslušný diplom, medaili a šek na deset milionů švédských korun (asi 27 milionů Kč) převezmou na slavnostním předávání cen 10. prosince, ve výroční den úmrtí švédského vynálezce Alfreda Nobela. Na základě jeho odkazu jsou oceňovány osobnosti, které se zasloužily o mír, vědci a literáti.
Ellen Johnsonová Sirleafová (72) |
- Do funkce nastoupila 16. ledna 2006, na Liberijce zapůsobila slibem tvrdého postupu proti korupci a uplatněním zkušeností při získávání mezinárodní pomoci. Ve volbách proti očekávání porazila známého fotbalistu George Weaha. - Od začátku svého mandátu se snaží západoafrickou zemi, založenou bývalými americkými otroky, postavit na nohy po občanské válce z let 1989-2003. |
Leymah Gbowee (*1972) |
- Mírová liberijská aktivistka usiluje o zvýšení vlivu žen na politiku v západní Africe. - Narodila se v centrální části Libérie. V 17 letech se přestěhovala do metropole Monrovia a během první občanské války (1989-1996) pomáhala bývalým dětským vojákům, kteří utrpěli zranění. |
Tawakkul Karmánová (32) |
- Obhájkyně lidských práv je považována za symbol "arabského jara" v Jemenu. Stála v čele protestů proti vládě prezidenta Alího Abdalláha Sáliha. Za demokracii, mír, svobodu slova a propuštění politických vězňů ale bojuje dlouhodobě. - K názoru, že jedině protest může změnit Sálihův diktátorský režim, dospěla, když viděla, jak kmenoví vůdci na jemenském jihu bez rozpaků připravují celé rodiny o jejich půdu. Právě osud jihu, který byl do roku 1990 samostatnou socialistickou republikou, leží Karmánové na srdci nejvíc. - Je členkou přední islámské opoziční strany Isláh, kterou oceňuje především za podporu žen. Ve straně ovšem působí i vlivný duchovní vůdce šajch Abdal Madžíd Zindání, kterého USA obviňují z podpory terorismu kvůli jeho stykům s teroristickou sítí al-Kajda. - "Extremisté mě nenávidí... Říkají, že se pokouším dostat ženy pryč z jejich domovů," řekla letos v březnu. Její činnost je trnem v oku i státním úřadům. Když loni odmítla nabídku zasednout ve vládě, čelila výhrůžkám smrtí. Několikrát byla též vězněna. |
Letos bez kontroverzí
Na letošní cenu bylo podáno rekordních 241 nominací, mezi nimiž bylo 188 jednotlivců a 53 organizací. Laureáta z návrhů minulý pátek vybral pětičlenný Nobelův výbor, jehož složení určuje norský parlament. Loni cenu udělil čínskému disidentovi Liou Siao-poovi za jeho boj za lidská práva, demokracii a svobodu projevu v Číně. Doporučovala ho i řada českých osobností. Čína, která Lioua drží nadále ve vězení, na to reagovala podrážděně tvrzením, že Nobelův výbor udělil cenu "zločinci".
Nobelova cena za mír je jediná z cen zřízených švédským vynálezcem a průmyslníkem Alfredem Nobelem, která není udělována ve Švédsku, ale v norské metropoli Oslu. Na rozdíl od ostatních ji může získat i organizace, která "vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů".
Bývá z těchto cen nejkontroverznější a okolo jejího udílení se často rozpoutávají prudké debaty. Vyskytly se i případy, kdy některá ocenění pobouřila část veřejnosti, jako v roce 1994 udělení ceny tehdejšímu palestinskému vůdci a někdejšímu teroristovi Jásiru Arafatovi.
Vlažného přijetí se dostalo také předloňskému ocenění Baracka Obamy, kdy média poukazovala na to, že nový americký prezident měl tehdy za sebou jen minimální výsledky.
Nobelovské přešlapy |
Tento a příští týden výbory pro udělování Nobelových cen vyhlašují laureáty ocenění pro rok 2011 za lékařství a fyziologii, fyziku, chemii, za literaturu, za mír a za ekonomii. Server Live Science sestavil přehled pěti nejhorších rozhodnutí v dějinách této ctihodné instituce: |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.