Dvaatřicetiletý atentátník Anders Behring Breivik, který se doznal k pátečním teroristickým útokům v Oslu a v jeho blízkosti, odhodil své zbraně a dal ruce vysoko nad hlavu, jakmile se k němu policisté na ostrově Utøya přiblížili. Vlastní zatčení pak proběhlo zcela rutinně, jako u případů běžné kriminality, prohlásil na tiskové konferenci v Oslu velitel zasahující policejní jednotky Haavard Gaasbakk. Odmítl přitom kritiku, že policejní zásah byl pomalý: jeho muži prý podali perfektní výkon od okamžiku, kdy byli na ostrov vysláni.
"Byli naprosto perfektní a prokázali v každém ohledu hodně odvahy," citovala Gaasbakka agentura AFP. Policista připustil, že zvláštní oddíl Delta měl po odražení od pevniny poruchu motoru na svém člunu. Odmítl ale, že by to znamenalo citelné zpoždění zásahu, protože oddíl přestoupil do dvou civilních člunů, které pluly náhodou kolem.
"Byly to rychlé čluny, možná rychlejší než ten náš, a navíc nám rozdělení na dvě skupiny umožnilo přistát u ostrova z protilehlých stran, což postup urychlilo," řekl Gaasbakk.
Breivik se podle něj vzdal prakticky okamžitě poté, co ho policisté na ostrově našli. Odhodil zbraně a nekladl při nasazování pout žádný odpor.
Obdobně, ale podrobněji o zásahu vypovídal na tiskové konferenci v okresním městě Hönefoss jeden ze zasahujících policistů Jacob Bjertnaes. Jedna skupina jednotky Delta přirazila k ostrovu ze severu, druhá si myslela, že se k pachateli blíže dostane od jihu.
"Křičeli jsme, že jsme ozbrojení policisté, abychom nalákali pozornost střelce na sebe a odvrátili ho od dalšího vraždění," uvedl Bjertnaes. "Nejdříve jsme se museli prodírat hustým křovím a nemohli jsme si hned udělat přehled o situaci. Pak ale zarostlé území skončilo a najednou stál pachatel před námi, s rukama zdviženýma vysoko nad hlavou, a nechal se úplně normálně zatknout. Zbraně ležely asi 15 metrů od něj, pistole 68 a samonabíjecí puška," dodal.
K organizaci akce a její včasnosti se Bjertnaes odmítl vyjadřovat. Policejní mluvčí popírají, že by zásahová jednotka kvůli poruše motoru na člunu ztratila deset minut. Bjertnaes se k prodlevě nevyjádřil. Řekl pouze, že na průběh zásahu může být hrdý a že všichni se snažili zachránit co nejvíce mladých lidí na ostrově.
Breivik plánoval otrávit střely nikotinem
Breivik chtěl mít jistotu, že jeho oběti na ostrově Utøya skutečně zemřou. Plánoval, že do kulek přidá jed. Podle informací z jeho 1500stránkového manifestu si koupil koncentrovaný nikotin. "Objednal jsem si přes internet 50 mililitrů čistého, 99procentního roztoku nikotinu od čínského dodavatele," uvedl Breivik ve svém 1500stránkovém manifestu. "Tři nebo čtyři kapky vstříknuté do dutiny (hollow) střely ji změní v efektivní smrtící chemickou zbraň," dodal.
Vyšetřovatelé zatím nepotvrdili, že by nikotin při střelbě použil. Breivik použil speciální expanzní střelivo pro lovce typu HP (hollow point). Ve válečných konfliktech je toto střelivo zakázané, používat ho mohou speciální policejní síly. Lékaři už dříve podle zranění v tělech usuzovali, že Breivik použil střelu dum dum, tedy s naříznutou nebo upilovanou špičkou.
| Co může způsobit expanzní střelivo? |
|
Lovci využívají expanzní, snáze se deformující střely, protože vytvářejí větší zranění a proniknou do hloubky ke klíčovým orgánům. Podobné střely, včetně střel, které se rozpadnou, využívají i speciální policejní a protiteroristické jednotky a tzv. vzdušní maršálové, kteří jsou na palubě letadel, kde mají zasahovat proti únoscům. Speciální střelivo tohoto typu je méně účinné na větší vzdálenost, protože je méně přesné. Způsobuje však větší zranění, a navíc většinou střela nevyjde z těla, nezraní tedy ostatní a hlavně neprorazí plášť letadla. |
