Norsko bude vracet uprchlíky do Ruska. Mají tam povoleno žít

Některé syrské uprchlíky, kteří přicházejí na sever Norska přes Rusko, chce Oslo vracet na ruské území. Jde o Syřany, kteří již delší dobu žili v Rusku a mají povolení tam zůstat. Podle norských úřadů je nelze považovat za běžence, kteří prchají před válkou a chudobou. Norské úřady nyní o záležitosti jednají s ruskou stranou.

Pevninská cesta ze Sýrie přes Rusko do Skandinávie je delší než trasa vedoucí přes střední Evropu, ale na druhou stranu je legální a bezpečnější než plavba přes Středozemní moře k evropským břehům. Zatímco loni této trasy využila jen asi desítka lidí, letos tímto způsobem do Norska přišlo kolem 1200 migrantů, sdělil norský imigrační úřad. Ve většině případů jde o Syřany.

Od příštího týdne se však Norsko bude snažit vracet zpátky na ruské území ty uprchlíky, kteří delší dobu pobývali v Rusku. "Někteří lidé, kteří vstupují přes hraniční přechod Storskog, žili dlouhou dobu v Rusku a mají povolení tam zůstat. Takže neutíkají před boji, nouzí ani hladem," sdělil ve středu ve veřejnoprávní televizi NRK norský ministr spravedlnosti Anders Anundsen.

"V Rusku byli v bezpečí. Máme s Ruskem dohodu o vydávání a měli bychom ji využít," dodal Anundsen, který je členem protiimigrační Strany pokroku.

Norský ministr zahraničí Börge Brende o této otázce ve středu večer telefonicky jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. "Požádal jsem (ministra Lavrova) o jeho názor na důvody (přílivu migrantů do arktických oblastí Norska)," řekl dnes ráno Brende v televizi NRK. "Jaký druh víza v Rusku (tito běženci) mají? Mají povolení k pobytu na dlouhou dobu?" dodal.

Ruská agentura TASS počátkem září uvedla, že běženci z Blízkého východu překračující polární hranici mezi Ruskem a Norskem mají dokumenty nutné ke vstupu do Ruska v pořádku - jde zejména o turistická či studijní víza. Povolení k pobytu v Norsku však nikdo z nich nemá, a proto za hranicemi okamžitě žádají o politický azyl.