Anders Behring Breivik, hlavní podezřelý z pátečních útoků v Oslu a na nedalekém ostrově Utöya, sám sebe označuje za nacionalistu. Ale v jeho případě se nedá hovořit o čistém nacionalismu, nýbrž spíše o pravicovém extremismu. Právě tohoto trendu se policie na Západě už nějakou dobu obává nejvíc, konstatovala na svém serveru televize BBC.
Norský list Aftenposten napsal, že základem těchto obav je potenciálně výbušná směs tvořená nezaměstnaností, ekonomickou krizí, rostoucím rasismem a protimuslimským cítěním.
Norská bezpečnostní služba upozornila už dříve na to, že loni přibylo aktivit pravicových extremistů a že tento trend bude pokračovat i letos. V Norsku podle její zprávy není toto hnutí silné a chybí mu vůdce. Podle kruhů, které sledují aktivity neonacistů, sice norská krajní pravice v minulosti několik útoků spáchala, ale historicky je to malá komunita.
K těmto expertům se dá řadit švédský spisovatel Stieg Larsson, autor detektivní trilogie Milénium. Po vzmachu násilností motivovaných neonacismem založil v polovině 90. let publikaci Expo zaměřenou proti rasismu a extremismu.
V jednom z rozhovorů v té době prohlásil, že Švédsko je největším světovým producentem takzvané hudby bílé síly a další rasistické propagandy a že právě ve Švédsku neonacistické hnutí vzkvétá nejrychleji.
Anketa:
Bojíte se, že by v Česku mohlo dojít k podobně šílenému útoku jako v pátek Norsku?
Norskou neonacistickou scénu naopak hodnotil jako zmatenou a neorganizovanou. Připomenul jedno shromáždění krajních pravičáků, kterého se ve Švédsku zúčastnilo i několik Norů. Zatímco Švédové tam přijeli upravení, organizovaní a střízliví, Norové se ze svého autobusu vynořili znavení a opilí. Vypadali ošuntěle a sotva jim bylo rozumět.
Od té doby ale podle BBC norští extremisté posílili své kontakty s kriminálními kruhy i s kolegy v zahraničí - v Evropě, Rusku a USA. Naproti tomu ve Švédsku aktivit krajních pravičáků od poloviny 90. let, kdy byly na vrcholu, ubylo.
Expo ale upozorňuje, že se od té doby změnil postoj švédské veřejnosti vůči pravicovému extremismu. Odstup běžný v 90. letech se mění ve zvědavost a zájem o rozumně tlumené krajně pravicové výroky. A podobný trend se projevuje také v Norsku. I tamní politici už hovoří o ředění místní kultury přijímáním přistěhovalců ze zemí, v nichž se vyznávají jiné hodnoty.
Bude zajímavé, zda útoky v Oslu a Utöyi povedou k zasvěcenější debatě o skutečné hrozbě. Už nyní si většina uvědomuje smrtelné nebezpečí extremismu bez ohledu na národnost a etnickou nebo náboženskou příslušnost, konstatuje BBC.
