Nor obviněný ze zabití nejméně 92 lidí při pumovém útoku v Oslu a střelbě na norském ostrově patřil ke straně stavějící se proti imigrantům a psal blogy útočící na multikulturalismus a islám. Policie přitom po zadržení Anderse Behringa Breivika uvedla, že o něm před pátečním útokem v Oslu a střelbě na ostrově Utöya nevěděla a jeho dosud vystopovaná internetová aktivita neobsahovala výzvy k násilí.
Breivik už vypověděl, že oba páteční krvavé útoky v Norsku spáchal sám. K oběma se přiznal. Podle Breivikova právníka byla motivem činu snaha změnit norskou společnost.
V komentářích z let 2009 až 2010 ke článkům jiných lidí na internetové stránce www.document.no, která se sama označuje za kritickou vůči islámu, Breivik kritizoval evropskou politiku za snahy přijmout kultury různých etnických skupin.
"Kdy přestane být multikulturalismus ideologií určenou k rozložení evropské kultury, tradic, identity a národních států?" napsal ve vstupu vloženém 2. února 2010. Další komentář datovaný 16. února loňského roku uvádí: "Podle dvou studií 13 procent mladých britských muslimů ve věku od 15 do 25 let podporuje ideologii al-Kajdy."
Anketa:
Bojíte se, že by v Česku mohlo dojít k podobně šílenému útoku jako v pátek v Norsku?
Breivik psal, že je stoupencem "vídeňské školy myšlení", která je proti multikulturalismu a šíření islámu. Napsal také, že obdivuje Geerta Wilderse, populistického nizozemského protiislámského politika. Wilders nicméně v sobotu v prohlášení k Breivikově činu uvedl: "Opovrhuji vším, zač se staví, i vším, co udělal."
Zapálený pro věc
Nina Hjerpsetová-Ostlieová, novinářka přispívající na zmíněné internetové stránce, řekla agentuře Reuters, že se s Breivikem seznámila na jednom setkání koncem roku 2009. Zdál se prý zapálený pro rozvoj této webové stránky jako způsobu, jak bránit tomu, co vnímal jako sílící trendy multikulturalismu.
"To jediné, čeho jsme si na něm všimli, bylo, že vypadal jako kdokoli jiný a že měl některé velmi ambiciózní, nerealistické nápady propagace našich stránek," uvedla s tím, že Breivik byl na webu aktivní koncem roku 2009, ale jeho zájem opadl během roku 2010.
V pátek policie prohledala byt na předměstí Osla, který podle sousedů patří Breivikově matce. "To je velmi zdvořilá dáma, příjemná a nesmírně přátelská," řekl sedmadvacetiletý Hemet Noaman, který bydlí ve stejné budově v drahé části Osla. "Často ji tu navštěvoval, ale nebydlel tady," dodal na Breivikovu adresu.
Nebylo na něm nic zvláštního
Breivik, který vystudoval střední školu Handelsgym v centrální části Osla, byl také členem krajně pravicové Strany pokroku (FP), druhé největší v norském parlamentu, jak potvrdil stranický šéf pro komunikaci Fredrik Farber. Ve straně podle něj byl v letech 2004 až 2006 a v její mládežnické odnoži od roku 1997 do let 2006/2007.
FP usiluje o mnohem přísnější omezení imigrace, zatímco středolevá vláda podporuje multikulturalismus. Třiatřicetiletý politik Jöran Kallmyr, který se s Breivikem setkal v letech 2002 až 2003, kdy měl zřejmě zájem o komunální politiku v Oslu, říká, že nijak nepřitahoval pozornost.
"Měl jsem dojem, že je to skromný člověk... byl dobře oblečený a vypadal jako někdo vzdělaný," řekl agentuře Reuters Kallmyr, který zastupuje FP v městské radě Osla. "Nevzpomínám si ve spojitosti s ním na nic speciálního... Nepamatuji si, jestli měl nějaké zvláštní politické názory, skutečně to nebyl člověk, který by se zapojil do politické diskuse."
"Byl členem a zapojoval se do místní odbočky v Oslu, ale přestal platit své členské příspěvky a přestal být členem v letech 2006 až 2007," dodal Farber.
Podle mluvčího svobodných zednářů byl Breivik také členem tohoto tajného bratrstva, jehož skupiny působí v mnoha částech světa.
