Teroristické útoky Anderse Behringa Breivika, který 22. července 2011 zabil v norské metropoli Oslu a okolí 77 lidí, i po více než pěti letech pronásledují v myšlenkách obyvatele Norska. Osud tohoto vězněného pravicového extremisty však zajímá stále méně Norů. Norský odvolací soud nyní projednává případ údajného porušování Breivikových lidských práv ve věznici, ale většina z deseti sedadel vyhrazených u soudu pro veřejnost zeje prázdnotou.
"Postupně upadá v zapomnění... Lidé s ním skoncovali," uvedla Aasne Seierstadová, autorka knihy Jeden z nás, která pojednává o nejhorším masovém vraždění v Norsku v moderní době.
Stávající soudní proces je v ostrém kontrastu se soudem v roce 2012, který poslal Breivika na 21 let do vězení s možností prodlužování na doživotí. Tehdy na soud přijely stovky novinářů a Norové sledovali každé Breivikovo slovo, zděšeni, že člověk, který vyrostl v mírumilovné severské společnosti, se mohl tak radikalizovat.
"Pozornost se už k němu neupírá," říká Seierstadová, podle níž se Norové nyní více zaměřují na to, jak pomoci pozůstalým. I ona je však překvapena minimálním zájmem o jednání soudu, který má rozhodnout o podmínkách Breivikova věznění.
Norové v mnoha ohledech trestají Breivika tím, že si připomínají jeho zločiny, ale jeho osobu ignorují a již dávno vzdali snahu porozumět jeho opakovanému ospravedlňování. O útocích většinou mluví jen jako o 22. červenci nebo o Utøyi, což je název ostrova, kde Breivik postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže poté, co v centru Osla jeho bomba zabila osm osob.
Většina těch, kteří přežili, a příbuzných obětí se rozhodla, že nebude odvolací proces týkající se dodržování Breivikových lidských práv v samovazbě komentovat. V norských médiích Breivik přitáhl nejvíce pozornosti první den procesu 10. ledna, kdy v soudní místnosti zopakoval svůj nacistický pozdrav se zdviženou pravicí.
Loni v dubnu soud rozhodl, že Norsko porušilo některá atentátníkova práva při jeho věznění, především kvůli držení v samovazbě. Norský stát u soudu obhajuje nutnost držet Breivika v izolaci, protože jeho kontakt s ostatními vězni je příliš velkým rizikem - buď by mohli oni napadnout jeho, nebo on je. Nedostatek lidského kontaktu stát Breivikovi vynahrazuje nadstandardními podmínkami - terorista má k dispozici tři cely, z nichž jedna mu slouží jako tělocvična, má také vlastní televizi s DVD přehrávačem či X-box.
Breivikův advokát Øystein Storrvik žádá, aby se jeho klient mohl začít stýkat s ostatními vězni. Upozorňuje přitom, že se Breivik nikdy nedostane na svobodu. "Nechte ho hrát třeba badminton," říká.
Zatím jediný návštěvník, který za Breivikem kromě profesionálů (jako jsou advokáti, lékaři či vězeňští dozorci) dochází, je 48letý kněz, jenž za tuto službu dostává zaplaceno. Jeho jméno není známé, sám sebe označuje jako "přítele". S Breivikem se setkal již asi devadesátkrát a hovoří s ním o tématech, která si volí sám vězeň - imigraci, rasismu, nacismu či islámu.
"Není to přesně zaměstnání, o které jsem se ucházel," řekl před soudem kněz, který je při rozhovorech od Breivika oddělen skleněnou přepážkou.
Ve vězení tráví Breivik značnou část času souboji s draky ve videohrách, které jsou určeny pro mládež do 16 let. Věnuje se také korespondenčnímu studiu politologie na univerzitě v Oslu, hodnocen je většinou písmeny C nebo B (na stupnici od A do F, kde A odpovídá nejlepší známce, tedy jedničce).
