Záměr vůdce bosenských Bosňáků Bakira Izetbegoviče odvolat se proti deset let starému rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ), které očistilo Srbsko od obvinění z genocidy, hrozí oživením rozkolu, který vedl v Bosně k válce v letech 1992-1995. Konstatovali to na středeční schůzce v Bělehradě nejvyšší představitelé Srbska a bosenských Srbů.
Tento krok je podle čtyř vedoucích srbských politiků tvrdým úderem poválečnému usmíření a další existenci Bosny jako multietnického státu. "Naše vztahy byly vrženy 25 let zpátky," prohlásil po setkání srbský premiér Aleksandar Vučić. Ohrožena je ta trocha těžce dosažené důvěry, dodal.
Kromě Vučiče se schůzky v srbské metropoli zúčastnili srbský prezident Tomislav Nikolić, prezident bosenské Republiky srbské (RS) Milorad Dodik a Mladen Ivanić, zástupce Srbů v tříčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny, které je kolektivní hlavou státu.
Izetbegović, jenž v bosenském předsednictvu zastupuje Bosňáky (dříve Muslimové), oznámil záměr odvolat se proti rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, přestože ho v tom nepodpořil nejen Ivanić, ale ani představitel Chorvatů Dragan Čović.
"Izetbegović zavřel dveře pro Bosnu a pro její budoucnost a zhasnul světla," komentoval počin bosňáckého vůdce Dodik, který usiluje o co největší autonomii RS a netají se přáním dosáhnout samostatnosti této části Bosny. On i další představitelé bosenských Srbů již na protest pohrozili opuštěním společných bosenských institucí, což by jen zvýšilo napětí v křehkém, etnicky rozděleném státu.
Rozsudek vynesený soudem v roce 2007 očistil Srbsko přímé odpovědnosti za vraždění, znásilňování a etnické čistky v Bosně. Soud ale dospěl k závěru, že Srbsko selhalo při naplňování své odpovědnosti zabránit genocidě. Té se bosenskosrbské ozbrojené síly dopustily v červenci 1995, na samém sklonku války v Bosně, kde po ovládnutí města Srebrenica povraždily v jeho okolí sedm až osm tisíc muslimských mužů, včetně chlapců a starců.
