Turecký parlament ve středu schválil nový harmonogram prezidentských voleb, které v Turecku způsobily politickou krizi. Nové první kolo prezidentských voleb stanovil na neděli 6. května poté, co páteční první kolo zkrachovalo. Turecká vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) také ve středu formálně navrhla vypsání předčasných parlamentních voleb, které by se místo 4. listopadu měly konat 24. června. Evropská komise označila uspíšení tureckých voleb za pozitivní vývoj.
Podle nového harmonogramu prezidentských voleb se tedy první kolo uskuteční 6. května, druhé kolo 9. května a další dvě kola 12. a 15. května. Páteční první kolo voleb prezidenta zkrachovalo kvůli neúčasti opozičních poslanců. Ústavní soud vyhověl jejich námitce, že se voleb nezúčastnila potřebná dvoutřetinová většina zákonodárců a výsledky hlasování v úterý zrušil.
Abdullahu Gülovi, druhému muži vládní AKP a jedinému kandidátu na prezidentský úřad, chybělo v pátek deset hlasů. Gül ve středu uvedl, že v případě nedělního neúspěchu nebude na své kandidatuře trvat.
Sekulární kruhy v Turecku vytýkají vládnoucí straně její údajné sepětí s islámskou ideologií a neskrývají obavy, že kdyby AKP obsadila i křeslo prezidenta, vedlo by to k oslabení demokratizačních tendencí v zemi.
Evropská komise vzápětí reagovala na snahu AKP o uspíšení parlamentních voleb v Turecku pozitivně. Podle komise toto opatření přispěje ke snížení napětí mezi vládním táborem a sekulárně založenou částí turecké veřejnosti.
Komise rovněž vyzvala všechny strany tureckého politického života, aby respektovaly úterní rozhodnutí ankarského ústavního soudu anulovat páteční první kolo prezidentských voleb. "Respektování státních institucí je základním předpokladem zajištění politické stability," konstatuje prohlášení, které komise zveřejnila v Bruselu. S poukazem na "evropské" ambice Ankary dokument upozorňuje, že "pokud se země (Turecko) chce stát členem unie, musí tyto principy respektovat."
EK současně vyjadřuje naději, že jak prezidentské, tak parlamentní volby se v Turecku odehrají "demokraticky bez jakéhokoli vměšování a v atmosféře odpovědné diskuse a v politické stabilitě".
Další návrh, který ve středu AKP předložila, se týká změn při volbě prezidenta. O obsazení prezidentského úřadu by měli hlasovat všichni oprávnění voliči, a nikoli jako dosud pouze poslanci.
Součástí balíku změn, s nímž AKP přišla, je i zkrácení poslaneckého mandátu z pěti let na čtyři a rovněž snížení věkové hranice volitelnosti uchazečů o poslanecké křeslo z 30 na 25 let.
AKP potřebuje v zákonodárném sboru k prosazení svých návrhů dvoutřetinovou většinu. Chybějící hlasy by měly vládnímu táboru zajistit některé malé opoziční strany, které myšlenku přímé volby prezidenta podporují.
Premiér Recep Tayyip Erdogan označil ve středu rozhodnutí ústavního soudu za "kulku vypálenou proti demokracii". Varoval, že tento postup fakticky "blokuje zvolení prezidenta parlamentem... a do budoucna bude téměř nemožné, aby parlament hlavu státu zvolil".
Předčasné parlamentní volby žádají opozice, podnikatelské kruhy a většina médií jako východisko z krize, která dosáhla vrcholu páteční neúspěšnou volbou a zveřejněním prohlášení turecké armády, která obvinila Erdogana, že zpochybnil ustavující principy republiky, především její laický charakter.
Vládní strana chce dokázat, že demokratický proces v Turecku pokračuje a že neustoupila tlaku armády, která už v uplynulých padesáti letech svrhla čtyři vlády, soudí analytici.
Foto: AP
