Rumunskou premiérku Vioricu Dancilaovou delegáti mimořádného sjezdu zvolili novou předsedkyní Sociálnědemokratické strany (PSD). Jejího předchůdce ve funkci Livia Dragneu na konci května uvěznili, když mu soud potvrdil trest tři a půl roku vězení za podplácení a zneužití pravomocí. Informoval o tom server Digi 24.
Ze zhruba čtyř tisíc delegátů jich 2828 svým hlasem podpořilo 55letou premiérku Dancilaovou, která se v posledních týdnech začala vyhraňovat vůči protiunijní rétorice svého předchůdce Dragney. Premiérčin protikandidát a podporovatel bývalého předsedy Liviu Plešoianu skončil na druhém místě s pouhými 715 hlasy.
Dancilaové se navíc podařilo do dalších volených funkcí ve straně prosadit své kandidáty. Výkonným předsedou se stal ministr financí Eugen Teodorovici, novým generálním tajemníkem je Mihai Fifor, který loni na podzim pod tlakem expředsedy Dragney opustil post ministra obrany.
Rumunský nejvyšší soud na konci května potvrdil Dragneovi prvoinstanční trest tři a půl roku vězení. Týž den jej policie zatkla a vsadila do vězení. Dragnea byl mnoho let považován za nejmocnějšího muže Rumunska. Kvůli rozsudku v případu volebních podvodů mu soud ale v roce 2016 zabránil stát se premiérem. Podle rumunských médií byli však předsedové rumunské vlády z PSD pod silným Dragneovým vlivem.
Po uvěznění Dragney premiérka Dancialová v mnohém obrátila, a podle médií tak potvrdila tlak, jemuž byla její vláda od autoritářského politického vůdce Dragney vystavena. Premiérka se zřekla kontroverzní justiční reformy, kterou předtím prosazovala, a slíbila zlepšení vztahů s Evropskou unií.
Za silnou podporu premiérka zřejmě vděčí i své vyjednávací taktice. Podle rumunských médií totiž Dancilaová v posledních dnech před sjezdem hrozila, že pokud se nestane předsedkyní strany, vzdá se funkce premiérky. To by znamenalo, že by PSD přišla o moc, neboť prezident Klaus Iohannis v posledních měsících opakovaně avizoval, že by sociálního demokrata znovu sestavením vlády nepověřil.
V nedávných volbách do Evropského parlamentu utrpěli rumunští sociální demokraté značné ztráty a se ziskem 22,85 procenta hlasů skončili až druzí za opoziční Národní liberální stranou (PNL).
