Svatý otec jmenoval minulý týden nového velitele Papežské švýcarské gardy. Stala se jím dosavadní dvojka této jednotky, plukovník Christoph Graf (52). Tento Švýcar z Pfaffnau v kantonu Luzern dementoval v rozhovoru pro Rádio Vatikán spekulace, že František plánuje svou proslulou osobní stráž rozpustit.
Graf stráží papeže od roku 1987, je ženatý a má dvě děti. Ve funkci vystřídal plukovníka Daniela Anriga, jehož argentinský papež loni v prosinci propustil. Konkrétně mu proti jeho vůli neprodloužil kontrakt.
"Můžu říct, že jsem hrdý a šťastný, že můžu papeži sloužit jako gardista," řekl Graf vatikánskému rozhlasu. Pro svého předchůdce měl jen slova uznání a chvály. Výrazně prý zlepšil výcvik a rekrutování gardy.
Spekulovalo se, že Františkovi se nezamlouval styl velení předchozího komandanta. Zdál se mu údajně příliš ostrý a nelíbila se mu ani některá striktní pravidla, jako třeba zákaz jídla a pití během čestné stráže. Italská média uváděla, že papež chce gardu reformovat.
Při prvním setkání se svými podřízenými pronesl nový velitel krátkou řeč. Přitom podle Rádia Vatikán prohlásil, že "zajistit dobrou budoucnost Papežské švýcarské gardy se nám podaří jen ve společné modlitbě a víře v našeho Pána Ježíše Krista".
Christoph Graf je v pořadí 35. velitelem papežových gardistů. Švýcarská garda chrání Svatého otce od roku 1506. Hlídá mimo jiné vchody do Vatikánu, má na starosti strážní službu a ochranu osob, má ale i úkoly při audiencích a přijímání hostů.
V současnosti jednotka sestává ze 110 mužů ze Švýcarska. Musejí být nejen občany alpské republiky, ale také katolíky a nesezdaní. Rekruti musejí mít dále věk mezi 19 a 30 lety, absolvovanou službu ve švýcarské armádě, musejí být sportovně založení a vysocí nejméně 174 centimetry.
Vatikánu se upisují na nejméně 25 měsíců. Po celém světě jsou proslulí i svými pestrými galauniformami.
Velmi tradiční je také slavnostní přísaha, která se koná vždy 6. května. Je to připomínka dne roku 1527, kdy u Sacco di Roma padla většina gardistů při obraně proti marodérským a žhářským lancknechtům.
Švýcarská garda je označení pro švýcarské žoldáky, kteří v minulosti sloužili v armádách mnoha evropských panovníků, fungovali jako osobní strážci nebo střežili panovnická sídla. V současné době existuje už jen pouze Papežská švýcarská garda, která zastává funkci vatikánské armády. Na rozdíl od vatikánských četníků podléhají gardisté přímo papeži.
Ani gardistům se v minulosti nevyhýbaly skandály. Začátkem loňského roku se o jeden postaral vysloužilec gardy, který pro list Schweiz am Sonntag popisoval, jak je duchovní ve Vatikánu obtěžovali a snažili se je sexuálně zneužívat.
Gardisté jako objekt chtíče? ptala se některá média, pro něž zpověď exgardisty zapadla přesně do obrazu homosexuálního, zhýralého Vatikánu, ráje buzen.
Nejen že papežovi ochránci stráží duchovní, ale jsou jim rovněž po vůli.
Mladí, silní, skvěle vycvičení... Co by si takový homosexuál v sutaně mohl přát víc. Anonymní exgardista, který vystupoval pod iniciálou "G", prý za několik roků během pontifikátu Jana Pavla II. dostal celkem dvě desítky sexuálních nabídek od duchovních.
Snažil se prý svěřit nadřízeným, ale neuspěl. Nevěřili mu údajně ani jeho příbuzní ve Švýcarsku. S ostatními gardisty o věci nemluvil.
Někteří se prý "G" snažili zlákat i alkoholem a dobrým jídlem. Jednou stála na jeho strážním postu lahev whisky s vizitkou jednoho biskupa.
Jindy ho jistý kněz pozval do restaurace, kde mu při servírování steaku a špenátu pošeptal, že si ho dá jako moučník. Pokrmu se údajně ani nedotkl, vstal od stolu a odešel.
