Pro mnohé milovníky klasických filmů o Vinnetouovi a Old Shatterhandovi je to těžko stravitelné. Novým vrchním Apačem bude Albánec, jenž na plátně zaujal jako migrant, který vyrazil z domovských albánských hor vydělávat peníze do Německa.
Německá televize RTL odvážně vtrhla na území rudochů a bledých tváří, které je pro leckterého diváka až posvátné. S produkční firmou Rat Pack nově zpracovává příběhy slavných hrdinů německého spisovatele Karla Maye (1842-1912): náčelníka kmene Apačů Vinnetoua a jeho pokrevního bratra Old Shatterhanda, německého přistěhovalce na Divoký západ.
Remake se od poloviny srpna natáčí v Chorvatsku na místech, jež se stala kulisami klasických indiánek se zmíněnými chlapíky v šedesátých letech minulého století.
Nyní si však milovníci mayovek budou muset zvykat na nová jména, hlavně na exoticky znějící Krešnik "Nik" Dželilaj (Kreshnik "Nik" Xhelilaj), což je dvaatřicetiletý Albánec hrající prvního z Apačů. Jeho bílého bratra ztvární Němec Wotan Milke Möhring (48), jedna z hvězd německého seriálu Místo činu (Tatort).
Pro mnohé fandy Vinnetoua a Old Shatterhanda mírný šok, jen těžko se smiřují s tím, že na plátně budou vyrážet za novými dobrodružstvími na ořích Ilčím (Vítr) a Hatátitlovi (Blesk) jiní herci než Pierre Brice a Lex Barker.
Tvůrci nových tří dílů indiánek si tyto okolnosti uvědomují a po novém arcirudochovi prý pátrali po celém světě. Mokasíny po Briceovi jsou hodně veliké, přiznává režisér Philipp Stölzl. Když však nedávno spatřil na castingu Xhelilaje, hned věděl, že už dál hledat nemusí.
Kuřecí prsíčka zmohutněla
Aby RTL doložila, že už na Balkáně opravu točí, zveřejnila několik fotografií, na nichž je novopečený Vinnetou a spol. Rudá tvář na snímcích pózuje s odhalenou, vypracovanou horní částí těla, která jí jistě získá řadu obdivovatelek. Ještě nedávno ale Albánec takovým svalovcem nebyl.
Bylo to vyžle, náčelník Kuřecí prsíčka, napsal švýcarský list Blick. V poslední době se tvrdě vypracoval v posilovně, i s pomocí osobního trenéra.
Nik Dželilaj se narodil v Tiraně, rodiče byli vyšší důstojníci v armádě. I jemu nalinkovali zelenou kariéru a už ve čtrnácti letech ho poslali na vojenskou akademii v tureckém Istanbulu. Po sedmi měsících to tam však zabalil a vrátil se domů, kde později vystudoval herectví v Tiraně. Začal hrát v divadle a později také v inscenacích v turecké televizi.
Lze říci, že mezinárodní filmovou kariéru začal v Česku, v česko-albánském romantickém dramatu Smutek paní Šnajderové (2008; The Sorrow of Mrs. Schneider). Děj se odehrává roku 1961 v Československu, kde partička posluchačů FAMU, Xhelilaj hraje albánského studenta Lekiho, natáčí absolventský film ve fabrice na motorky. Snímek díru do světa neudělal.
Budoucí Vinnetou tak na sebe upozornil širší publikum až v roli, která je pro dnešní Albánce v reálném světě vpravdě typická. Zahrál si migranta do Německa.
Vinnetou? Toho neznám
Ve filmu Albánec (Der Albaner; Shqiptari) přivede mladík Arben (Dželilaj) do jiného stavu dívku Etlevu. Její otec nežádá svatbu, ale odškodnění 10 tisíc eur (270 tisíc Kč).
Bez víza a znalosti jazyka vyráží Arben z albánských hor do Německa, kde zoufalý a bez střechy nad hlavou skončí mezi pochybnými týpky. Film získal několik zahraničních ocenění.
Nový Vinnetou přiznal, že Vinnetoua dosud neznal. Nikdy o něm neslyšel, což zdůvodňuje tradiční izolovaností své vlasti od zbytku kontinentu. Ne bez důvodu se Albánii občas trochu hanlivě říká "zadní dvorek Evropy".
Teď se ale herec své indiánské neznalosti snaží rychle dohnat. Rychle se musel zlepšit i v jízdě na koni, která mu moc nešla.
Spisovatel Karl May by jím jako Vinnetouem byl možná trochu zklamán, vždyť on sám věnoval "propagaci" Albánie tolik energie. Zasadil do ní děj i svých dobrodružných knih Zemí Škipetarů a Žut, kterými nadlouho ovlivnil představy Němců o této části světa.
To, jak je psavec ze Saska líčí, by si ale Albánci za rámeček nedali.
Manitou, cos to dopustil?
Zpráva o výběru nového Apače vyvolala na webu a sociálních sítích v Německu velký ohlas. Hodně fanoušků Vinnetoua a Old Shatterhanda si tyto postavy dokáže (zatím) představit jen a pouze v podání už zmíněných herců Brice a Barkera.
První byl Francouz (+86) a zemřel letos v červnu, druhý Američan (+54), který zesnul už roku 1973. Celkem 11 filmů s Vinnetouem, jež byly natočeny před půl stoletím, to je zkrátka klasika, na niž se nemá sahat.
Zvláště Pierre Brice je ve své životní roli i jako člověk svými příznivci často označován za nepřekonatelnou legendu. Ušlechtilé rysy tváře, zelenomodré oči, moudrost, odvaha, bratrství... Pro Němce se stal německým Indiánem Nr. 1 a jeho němectví posílilo, když si vzal za squaw jejich krajanku Hellu Krekelovou.
Nebyl to však jen Apač německý, ale i český, zkrátka mnohokrajný". Protagonisté filmů se stali vzorem celé generace. Také Čechy zasáhla v šedesátých a následných letech mayovská mánie, knižní i filmová, divákům kin tekly po tvářích potoky slz, když v díle Poslední výstřel Vinnetou umíral v Šárlího náručí. Melodie z filmů zněly z rozhlasu, hrály se na zábavách.
Německý Vinnetou odešel do věčných lovišť, na plátně i v životě, a měl by tam navždy zůstat. A ne se vracet, navíc jako Albánec.
Ožije také indián z NDR
Má něco takového vůbec šanci uspět? Skalní příznivci obou legend si dle reakcí v kyberprostoru myslí, že spíše ne. Nová trilogie podle nich jen prošumí televizí a skončí bez většího ohlasu v poličkách na zaprášených DVD.
Dost komentářů je ale k albánskému Apačovi shovívavých, ať prý ukáže, co umí, šanci si zaslouží, uvidíme, až pak suďme. Filmaři z RTL se snaží a pro svou produkci získali i zvučnější jména včetně Gojka Mitiče.
Po válce rozdělené Německo mělo totiž dva indiánské idoly, jeden kapitalistický, Vinnetoua, a druhý socialistický ztělesňovaný právě Mitičem, původem Srba.
Byl to šéfindián NDR. Dnes pětasedmdesátiletý Mitič bude hrát v režii RTL Inču-čunu, otce Vinnetoua.
Násoska Shatterhand
I mnozí filmoví klaďasové se mimo kameru potýkají s věcmi, které tak moc příkladné nejsou. A při natáčení se, jak známo, zažije i dost švandy.
O řadě zajímavostí kolem filmování Vinnetoua se dlouho mlčelo, někteří herci se rozpovídali až mnoho let poté.
V jednom z posledních rozhovorů před svou smrtí Brice řekl, že se s Barkerem sice přátelili, ale nešlo o pokrevní bratrství jako na filmovém plátně. Lidsky si byl bližší s Rikem Battagliou hrajícím gangstera Rollinse, jenž ho (Vinnetoua) nakonec zastřelil.
Sám Bataglia, Ital, pěl na Brice ódy, byl prý skutečný gentleman, oduševnělý a snílek. Připadal mu ale jako asexuál, který není ani na kluky, ani na holky. Jeho buldoček skočil jednou po hrdle Ilčiho tak, že kůň už nikdy nemohl před kameru. I když, jednou prý Brice vypil tolik piva, že už nemohl do sedla, a ten den se s natáčením skončilo.
Ralf Walter, hrál Sama Hawkinse, byl podle Bataglii skvělý herec, ale jinak všivák. O Barkerovi řekl, že chlastal jako kůň a rád chodil do bordelu. Alkohol a ženský ho prý zabily. Dodejme, že Old Shatterhanda skolil infarkt, když šel po ulici v New Yorku.
(Článek vyšel ve zkrácené podobě v časopise TÝDEN)
