O dvanácti zlatých hvězdách a Ódě na radost
09.10.2008 14:13 Od zvláštního zpravodaje
V Evropské unii snad více než kdekoli jinde platí pořekadlo o vyhození dveřmi a návratu oknem. Možná si vzpomenete, že hlavní rozdíl mezi polozapomenutou evropskou ústavou a její náhradnicí, lisabonskou smlouvou, tkví v tom, že z textu vypadly zmínky o evropské vlajce a hymně či heslu. Právě tato kosmetická změna uspokojila odpůrce ústavy natolik, že mohli říct: Lisabonská smlouva už ústavou vůbec není, protože se v ní nic nepíše o "státních symbolech".
Jenže teď se za dveře vyhozená eurovlajka či hymna vracejí oknem. Evropský parlament chce tyto symboly uznat za své. Co by to v praxi znamenalo?
V podstatě povinnost tyto vnější poznávací znaky unie při určitých příležitost používat či vystavovat. Stejně jako je tomu u státní vlajky či hymny České republiky. Tedy při zahajovací ceremonii při volbách do Evropského parlamentu i při formálních jednání by měla zaznít hymna, kterou je Beethovenova Óda na radost.
Na všech oficiálních dokumentech zákonodárného sboru by mělo figurovat heslo Jednotná v rozmanitosti. Unijní vlajka, kterou tvoří dvanáct zlatých hvězd na modrém podkladu, by měla vlát ve všech zasedacích sálech parlamentu a všech oficiálních akcích. 9. květen, takzvaný Shumanův den, má pak být uznán jako formální svátek Evropské unie.
Návrh dát eurosymbolům právní závaznost schválil výbor pro ústavní záležitosti. Jeho předsedou je německý socialista a velký příznivce takzvané federalizace Evropy Jo Leinen, který patří mezi nejhlasitější kritiky postojů českého prezidenta. Před třemi lety prohlásil, že Václav Klaus poškozuje české národní zájmy tím, že brojí proti další evropské integraci. Zkrátka Jo Leinen a Václav Klaus vyznávají zcela opačné náboženství, pokud se Evropské unie týče.
Není divu, že snaha posílit status evropských symbolů rozhořčila euroskepticky laděné členy parlamentu. Europoslanec za ODS Jan Zahradil označil počínání výboru za "dětinské".
Do jisté míry ale také není velkým překvapením, že právě Evropský parlament prosazuje to, co v očích jiných oslabuje suverenitu členských států. Byli to právě europoslanci, kteří v roce iniciovali ustanovení vlajky pro tehdejší Evropské společenství v roce 1979 krátce po prvních evropských volbách. A přihlásili se k vlajce, se kterou přišla už v roce 1955 Rada Evropy. V roce 1984 ji oficiálně přijali šéfové členských států na summitu ve Fontainebleau.
Evropská vlajka musí vlát při oficiálních projevech předsedy Evropské rady, tím je dnes francouzský prezident Nicolas Sarkozy, a při jednání s nečlenskou zemí EU. Její užívání v členských zemích je na tamních vládách. Například český prezident ji v den vstupu do Evropské unie odmítl vyvěsit nad Pražský hrad s tím, že je prezidentem České republiky.
Foto: archiv Evropského parlamentu
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.