Práva žen a dětí
O Nobelovu cenu míru se dělí Malala a indický aktivista
10.10.2014 11:15 Aktualizováno 10.10. 13:57
Letošní Nobelovu cenu za mír získal indický aktivista Kailáš Satjarthi a pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová. Oznámil to v Oslu norský Nobelův výbor. Jeho členové u vyznamenaných ocenili "jejich boj proti útlaku dětí a mladých lidí a boj za právo všech dětí na vzdělání".
"Respektování práv dětí a mladých lidí je předpokladem mírového rozvoje světa. Zvlášť ve válkou zmítaných oblastech vede porušování dětských práv k pokračování násilností po generace," konstatoval výbor. Zdůraznil rovněž, že "považuje za důležité, že se hinduista a muslimka, Ind a Pákistánka, spojili ve společném boji za vzdělání a proti extremismu".
Sedmnáctiletá Júsufzaiová, která byla již loni tipována na vítězství, je vůbec nejmladší nositelkou Nobelovy ceny v historii. Překonala britského vědce australského původu Lawrence Bragga, který ve svých 25 letech společně se svým otcem získal v roce 1915 Nobelovu cenu za fyziku.
Na dívku v roce 2012 zaútočili radikálové z hnutí Taliban kvůli její podpoře práva žen na vzdělání a cestou ze školy v pákistánském údolí Svát ji v autobuse střelili do hlavy a krku. Několik dní byla pak v kritickém stavu.
Světové veřejnosti méně známý šedesátiletý Satjárthí, který se v 80. letech vzdal své elektroinženýrské profese, vedl různé formy demonstrací "zaměřených proti vážnému zneužívání dětí pro finanční zisky" a mírovou formou protestů se zasloužil o udržení tradice Mahátmy Gándhího, konstatoval Nobelův výbor.
Bylo spočteno, že ve světě v současnosti žije 168 milionů dětí, které jsou nuceny pracovat. V roce 2000 bylo toto číslo o 78 milionů vyšší. Svět pokročil na cestě k vymýcení dětské práce," podotkl předseda Nobelova výboru Thorbjörn Jagland.
Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno rekordních 278 jednotlivců a organizací. Loni Nobelův výbor překvapil svět udělením Nobelovy ceny za mír Organizaci pro zákaz chemických zbraní, která v té době teprve připravovala likvidaci syrského chemického arzenálu, předloni bylo stejně tak překvapením vyznamenání Evropské unie a v roce 2009 ocenění Baracka Obamy jen krátce po jeho nástupu do úřadu amerického prezidenta.
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením ocenění za lékařství, pokračoval v úterý cenou za fyziku a ve středu vyhlášením ceny za chemii. Oceněny byly převážně objevy, které mají konkrétní použití v praktickém životě. V případě lékařství se jednalo o objev buněk, jež mozku pomáhají v prostorové orientaci, u fyziky o vývoj modrých světelných diod a u chemie o rozvoj mikroskopie s velmi vysokým rozlišením. Ve čtvrtek Švédská akademie udělila Nobelovu cenu za literaturu francouzskému romanopisci Patricku Modianovi. V pondělí bude oznámen držitel Nobelovy ceny za ekonomii.
Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (více než 24 milionů korun) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
Malala Júsufzaiová (17)
Malala Júsufzaiová se narodila 12. července 1997 ve městě Mingora v oblasti Svát na severozápadě Pákistánu. Její rodiče jsou sunnitští muslimové, Paštunové. Jméno Malala dostala po afghánské národní hrdince, která v 19. století vedla Paštuny proti britským kolonizátorům.
Již v září 2008 vystoupila jako jedenáctiletá v pákistánském klubu před tamními novináři a kritizovala uzavření dívčích škol Talibanem v jejím rodném údolí Svát. Její zápisky o nelehkém životě místních žen a dívek pak v první polovině roku 2009 pod pseudonymem pravidelně uveřejňoval server BBC.
Malalin otec Ziauddín je sám otevřeným propagátorem vzdělání a stejně jako dcera opakovaně čelí od Talibanu výhrůžkám smrti. V Pákistánu vedl Ziauddín soukromou místní školu a také dceru inspiroval k psaní blogu.
V říjnu 2012 se Malala stala terčem útoku ozbrojenců z Talibanu, kteří ji cestou ze školy v autobuse vážně postřelili do hlavy a krku. Po propuštění z nemocnice v britském Birminghamu, kde se podrobila sérii náročných operací, se znovu vrhla do boje za práva dětí na vzdělání. Začala chodit do školy v Birminghamu, kde její otec dostal práci na pákistánském konzulátu, a napsala knihu vzpomínek I am Malala (Jsem Malala).
V září 2013 v Birminghamu Malala slavnostně otevřela novou knihovnu. Její jméno nese i nadace, jejímž cílem je prosazovat vzdělání pro dívky ve všech koutech světa.
Jejím krédem je, že nejlepší způsob boje proti terorismu je vzdělat příští generaci. "Teroristé se bojí vzdělanosti," tvrdí Malala, jíž zástupci Talibanu stále vyhrožují smrtí.
Malala je již držitelkou řady cen, mimo jiné Mezinárodní dětské mírové ceny nadace The KidsRights Foundation, pákistánské Státní ceny míru pro aktivisty mladší osmnácti let, ceny Anny Politkovské, Ceny Simone Beauvoirové či Sacharovovy cenu za svobodu myšlení, kterou jí loni udělil Evropský parlament.
Své myšlenky prezentovala třeba na půdě OSN (2013) či na summitu dívek v Londýně (2014). Setkala se s mimo jiné s britskou královnou Alžbětou II. či s americkým prezidentem Barackem Obamou, jemuž se nebála sdělit svůj nesouhlas s užíváním dronů (nepilotovaných letadel) při bombardování v Pákistánu.
|
Kailáš Satjárthí (60)
Narodil se 11. ledna 1954 v indickém městě Vidiša (též Besnágar).
Předseda a zakladatel indické organizace Bachpan Bachao Andolan (BBA; Hnutí za záchranu dětství), která se od roku 1980 zaměřuje na vymýcení dětské práce a obchodu s dětmi a požaduje právo na vzdělání pro všechny děti. Dosud údajně zachránila na 80 000 dětí před různými formami otroctví a pomohla jim v reintegraci a k přístupu ke vzdělání.
Angažuje se i v řadě jiných organizací a hnutí, kupříkladu ve Světovém pochodu proti dětské práci, který sdružuje nevládní organizace, učitele a odborová hnutí a od konce devadesátých let bojuje proti dětské práci. V roce 1994 stál též u zrodu sítě nevládních organizací GoodWeave International (dříve Rugmark), která si klade za cíl ukončit dětskou práci v průmyslu vyrábějícím koberce a poskytuje firmám logo potvrzující, že v jejich výrobě nepracují děti.
Žije v Dillí s manželkou, dcerou, synem a řadou dětí, které on a jeho organizace zachránily. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.