Vedení Evropského parlamentu se vydalo, obrazně řečeno, na křížovou výpravu proti bezvěrcům, kteří odmítají vzývat lisabonskou smlouvu jako to nejlepší řešení pro Evropu.
Tvrdá ruka parlamentu dopadla na irského multimilionáře Declana Ganleyho. Musí prý okamžitě říct, odkud vzal peníze na svoji úspěšnou kampaň proti lisabonské smlouvě v Irsku. Nejspíš totiž pocházejí od CIA a Pentagonu dohromady, alespoň tak to před několika dny psaly irské noviny. V parlamentu pak dokonce zaznělo přirovnání k irsko-americkému financování aktivit IRA.
Do věci se vložil celou svou vahou i předseda parlamentu Hans-Gert Pöttering. Vydal tiskovou zprávu, v které ve jménu transparentnosti žádá Ganleyho, aby odhalil své sponzory.
Věc má hned několik pozoruhodných momentů, které svědčí o tom, že ne každému europarlament měří/dopřává stejně.
Tak například aktivity Přátel lisabonské smlouvy parlamentářům rozhodně nevadí. Ba naopak. Podporují je (sídlí v pařížském zastoupení Evropského parlamentu), protože zastávají kupodivu stejný názor. Bez lisabonské smlouvy se Evropská unie nepohne dál, nebude transparentnější a demokratičtější i díky tomu že právě Evropský parlament získá větší pravomoci.
Lze namítnout, že Ganley s gustem šířil mezi lidmi často neopodstatněný strach z toho, co lisabonská smlouva Irům vezme či vnutí. Jenže vládní kampaň nedokázala adekvátně reagovat. Vsadila na to, že Irové si přece budou vážit toho, co vše jim členství v EU přineslo, a to bude stačit na pozitivní výsledek. Jak víme, byl to omyl.
Evropskému parlamentu však není nic do toho, kdo financoval aktivity byznysmena usazeného v Londýně. Pokud existuje podezření na nekalé financování, měli by si ho proklepnout v Irsku, a ne v Bruselu.
Parlament nyní zasáhl také proti Gawainu Towlerovi, notorickému euroskeptikovi. Towler pracuje jako tiskový asistent zástupců britské Independence Party (UKIP) horující v podstatě za rozpuštění unie jako takové. I pro ODS jsou její postoje až příliš silnou kávou.
Towler se pravidelně a s gustem na svém blogu strefoval do parlamentu a do unie samé. S tím je nyní konec. Jeho texty byly generálním ředitelstvím označeny mimo jiné za ironické a euroskeptické. A protože porušují vnitřní předpisy (zaměstnanci mohou své názory projevovat zdrženlivým způsobem), musí Towler přestat blogovat, jinak mu začnou mu strhávat z platu pokuty.
Towlerovy postoje byly samozřejmě tendenční, jdoucí ruku v ruce s poněkud extrémní antievropskou ideologií, kterou jeho strana zastává. Sám také přiznal, že na svém blogu zmínil jméno kolegyně, která si to nepřála. To však neznamená, že parlamentu, v jehož popisu práce je respekt a ochrana základních práv, má právo direktivně zarazit šíření názorů jen proto, že jsou diametrálně odlišné. Zejména pokud sám káže o transparentnosti a vehementně se jí dožaduje od jiných.
Foto: ČTK, archiv
