Harmonie v Drážďanech. Kancléřka Merkelová a prezident Obama si v saské metropoli na tiskové konferenci vzájemně notovali téměř ve všem, na co přišla řeč. Šéf Bílého domu se v Německu zastavil na své cestě z Káhiry do Francie a Bílý dům jeho návštěvu neoznačuje za státní, ale svým způsobem za soukromou.
Z Drážďan pokračuje cesta Baracka Obamy do bývalého koncentračního tábora Buchenwald u Výmaru (Weimar) a poté za vojáky do americké vojenské nemocnice v Landstuhlu. Drážďanští, konstatuje s trochou ironie domácí tisk, se z Obamovy návštěvy snaží udělat téměř událost století, ale faktem je, že vzácného hosta spatřil z obyčejných smrtelníků jen málokdo.
ČTĚTE TAKÉ: Obama slibuje islámskému světu nový věk
Muslimové chválí káhirský projev Baracka Obamy
List Sächsische Zeitung vypočítal, že Obama stráví v Drážďanech 16 hodin a 50 minut, ale většina z toho byla noc, neboť prezidentovo letadlo přistálo u města už včera večer.
Návštěvníci Welcome Party se tak včera večer v centru Drážďan vítali jen mezi sebou. Ostatně, už od začátku to bylo míněno spíše jen jako recese.
I dnes zůstal historický střed Drážďan prakticky vylidněn a do Obamovy blízkosti se mohli dostat jen vybraní jedinci. Prezidentovu bezpečnost zajišťuje sedm tisíc německých policistů.
Kancléřka chválí káhirskou řeč. Obama se švábskými předky?
Angela Merkelová pochválila na tiskové konferenci Obamovu „významnou" káhirskou řeč, kterou se obrátil na muslimský svět, a podpořila vznik palestinského státu jako příspěvek k řešení situace na Blízkém východě. Spolková republika bude podle ní konstruktivní i ohledně jaderného programu Íránu.
Obama se za chválu kancléřky revanšoval obdivnými slovy na adresu Drážďan a prohlásil, že Německo je blízkým přítelem USA. Při ochraně klimatu a řešení hospodářské krize budou podle něj obě země těsně spolupracovat. Před oběma vládami je však ještě hodně práce.
Řešení osudu vězňů propuštěných z americké věznice na základě Guantánamo na Kubě nebude nalezeno během dvou či tří měsíců, řekl Obama po rozhovoru mezi čtyřma očima s Merkelovou.
Obama už před svým letošním nástupem do funkce slíbil, že vězeňský tábor, v němž jsou bez obvyklých soudních procedur drženy osoby podezřelé z terorismu, nechá zavřít. Německo k tomu vyzývalo Washington už za Obamova předchůdce George Bushe, který toto zařízení nechal zřídit.
Některých z propuštěných by se podle amerických představ měly ujmout evropské země, ale právě němečtí politici se vůči tomu stavějí skepticky. Americký prezident však zdůraznil, že po Berlínu ani nechtěl, aby se ujal nějakého konkrétního počtu osob z Guantánama. Zdůraznil ovšem, že Německo i Spojené státy mají společný zájem na boji proti terorismu.
Před návštěvou Obamy ve Spolkové republice německá média citovala z poznatků některých amerických genealogů, podle nichž má Obama předky ze Švábska, byť hodně vzdálené. Jeho praděd v páté generaci, Johann Conrad, odplul roku 1750 z tehdejšího Švábska do Nového světa.
V tomto roce zavítal Obama do Německa už podruhé.
Foto: ČTK/AP a Reuters
