Časté útoky
Období džihádu ve Francii. Vláda hledá odpovědi na kolotoč teroru
02.08.2016 19:05
Francouzský prezident François Hollande snil o zcela jiném létu, než jaké ho potkalo. Mělo začít vítězstvím národního týmu na fotbalovém Euru, pokračovat ukončením výjimečného stavu v den dobytí Bastily 14. července a v poklidu doznívat v září klesající nezaměstnaností a předvolebními dary v podobě daňových úlev. Tyto sny však vzaly za své po sérii teroristických útoků. Jeho pětileté funkční období se ve svém závěru tak nekontrolovatelně zahaluje do tmy, píše deník Le Monde.
"Víme, že za deset let, až se bude vzpomínat na stěžejní momenty jeho prezidentského období, budou všichni hovořit o terorismu. Nepředvídali jsme to, ale tak to je," odevzdaně přiznává jeden z prezidentových poradců.
Ještě hůře než jednotlivé útoky skousává vláda to, že se neustále opakují. Jak se lze pokaždé obracet na společnost, když už byla všechna opatření přijata a všechny způsoby, jak útočníky zjišťovat, vyčerpány?
Po útocích na redakci Charlie Hebdo v lednu 2015 připravila vláda informační zákon, který byl poté v červnu schválen. Po listopadové tragédii v Paříži vyhlásil prezident výjimečný stav, rozběhl projekt odebírání občanství, který nakonec ztroskotal, a uvedl do pohybu tvorbu nového protiteroristického zákona, který byl schválen 3. června.
Zákon z 21. července - týden po atentátu v Nice a pět dní před vraždou kněze Jacquesa Hamela - prodloužil výjimečný stav a zachoval rozšířené pravomoci bezpečnostních složek. Vyčerpaná vláda nyní už odpovídat novými zákony nechce.
"Máme za sebou tři atentáty v průběhu několika týdnů. Jestliže pokaždé přehodnotíme strategii, změníme organizaci našich složek, odhlasujeme nový zákon, pak ztrácíme účinnost," svěřil se deníku Le Monde premiér Manuel Valls den po krveprolití v Saint-Etienne-du-Rouvray.
Francouzská vláda si samozřejmě dobře uvědomuje váhu posledních událostí a náležitě zkrátila své letní prázdniny, které tak budou plné ministerských porad o bezpečnosti a dalších jednání.
Prezident Hollande se zase snaží po každém útoku měnit vystupování. "Snažíme se co nejvíce, abychom se neopakovali. Útoky se opakují, ale nejsou jeden jako druhý. Nechceme je takto banalizovat, přizpůsobujeme symboly a projevy," zní vysvětlení z prezidentova okolí. Proto po atentátu v Saint-Etienne-de-Rouvray nebyl Hollande tolik vidět a slyšet jako loni v lednu nebo listopadu, ale přenechal hlavní roli v komunikaci s veřejností ministerskému předsedovi.
Prezident se s vědomím toho, že ho opozice nebude šetřit, stejně tak jako po loňských útocích, snaží zůstat mimo dosah politických třenic, i za cenu toho, že bude v ústraní. Naopak Manuel Valls svou aktivitu v médiích zvyšuje. Tábor Françoise Hollandea vsadil na to, že polemika ohledně zachování právního státu či o dostatečnosti bezpečnostních opatření v Nice v konečném důsledku uškodí těm, kteří je živí. "Pravice na sebe po Nice vzala velikou odpovědnost, nikdy jí nešlo o jednotu. Zůstala pozadu za společností, která nereaguje vůbec špatně," soudí prezidentovi poradci.
Vláda se tedy tváří, že nechává dveře otevřené. "Pokud pravice přijde s novými návrhy, jsme připraveni spolupracovat, ale ať nám nenavrhuje znovu opatření, která už byla přijata anebo taková, která byla v minulosti vyzkoušena, ale nefungovala," vysvětluje jeden z poradců. François Hollande má stále v živé paměti porážku, kterou mu přinesl projekt odebírání občanství teroristům - opatření, které rozdělilo jeho stranu, aniž by získalo většinu v pravicovém Senátu.
Každý ve skutečnosti ví, že deset měsíců před koncem Hollandeova funkčního období éra národní jednoty právě končí. "Ujasnění" společenské debaty ostatně socialisté vnímají jako klad. "Jasně se ukazují rozdíly mezi reakčním blokem, který chce znovu zpochybnit právní stát, a táborem demokratů, do kterého patříme my," tvrdí činitel z řad socialistů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.