Zproštění obžaloby požadují pro jedinou přeživší členku německé neonacistické skupiny Národně socialistické podzemí (NSU) Beatu Zschäpeovou její obhájci přidělení soudem. Třiačtyřicetiletá žena se podle nich nepodílela na deseti převážně rasově motivovaných vraždách, a za vinu jí tak lze dávat jen žhářství.
Druhý tým obhájců, které má Zschäpeová k dispozici a který si sama vybrala, už na konci dubna vyzval soud, aby Zschäpeové uložil maximálně desetileté vězení. Obžaloba žádá doživotí.
Se svými třemi původními obhájci přidělenými soudem se Zschäpeová rozešla ve zlém, soud je nicméně několikrát odmítl zbavit povinnosti ji zastupovat. Poté, co si obžalovaná našla nové obhájce, ji tak u soudu v Mnichově zastupují dva právní týmy.
Obhájci, které si obžalovaná vybrala sama, už na konci dubna vyzvali soud, aby Zschäpeové uložil maximálně desetileté vězení. Podle nich se nepodílela na vraždách z let 2000 až 2007, které spáchalo NSU, a odsouzena by měla být jen kvůli spolupachatelství loupežných přepadení a žhářství, protože v listopadu 2011 zapálila byt ve východoněmeckém Zwickau (Cvikov) nedaleko českých hranic.
Obhájci ex offo zašli ještě dál než druhý právní tým a požádali, aby soud Zschäpeovou zprostil obžaloby a propustil na svobodu. Odsoudit ji lze podle nich nanejvýš za žhářství. "Beate Zschäpeová není žádná teroristka, není žádná vražedkyně a žádná atentátnice," uvedl obhájce Wolfgang Heer. Zločiny svých přátel Uweho Mundlose a Uweho Böhnhardta "neřídila ani od kuchyňského stolu". Maximální trest, který by Zschäpeové hrozil za trestný čin žhářství, si podle Heera dávno odpykala. Ve vyšetřovací vazbě je žena už šest let.
Podle obžaloby Zschäpeová spolu s Mundlosem a Böhnhardtem v roce 1998 vytvořila teroristickou buňku, která po celém Německu zavraždila devět lidí tureckého a řeckého původu a jednu německou policistku. Trojici, která většinou používala zbraň české výroby, jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, které si vyžádaly přes 20 zraněných, a 15 přepadení bank.
Mundlos a Böhnhardt se zabili v roce 2011, když jim policie náhodou přišla na stopu, a tak je Zschäpeová jedinou členkou skupiny, která stanula před soudem. Rodačka z východoněmecké Jeny tvrdí, že se na vraždách, ani bombových útocích nepodílela a dozvěděla se o nich vždy teprve po činu.
Obžaloba roli Zschäpeové vidí výrazně jinak. Žena podle ní byla integrální a rovnocennou členkou teroristické buňky a spolupachatelkou všech jejích trestných činů. Požaduje proto doživotní trest.
Kdy proces s Zschäpeovou, který začal již v květnu 2013, skončí, není jasné.
