Před 75 lety, 11. července 1943, vyvrcholily takzvanou krvavou nedělí masakry na Volyni, kdy ukrajinské nacionalistické jednotky při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždily okolo jedenácti tisíc lidí. Před 75 lety ale umírali na Volyni také Češi: 13. července 1943 vybily nacistické jednotky téměř veškeré obyvatele obce Český Malín, zemřelo celkem 374 tamních českých přistěhovalců.
Podle polských historiků se obětí ukrajinských nacionalistů v letech 1942 až 1945 stalo celkem okolo sta tisíc Poláků, ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při "odvetných akcích" polské Zemské armády proti ukrajinským vsím, při kterých podle odhadů zahynulo až dvacet tisíc Ukrajinců.
Vraždění Poláků na Volyni vyvrcholilo "krvavou nedělí" 11. července 1943: tehdy jednotky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždily okolo jedenácti tisíc lidí, často shromážděných na mších, a vypálily padesátku katolických kostelů.
Z dvou milionů obyvatel předválečné Volyně, která byla rozdělená na polskou a sovětskou část, více než dvě třetiny tvořili Ukrajinci, necelá pětina byli Poláci, desetina Židé, dvě procenta Němci, 1,5 procenta Češi a procento Rusové. Region nyní patří Ukrajině.