Za úterním odmítnutím brexitové dohody britským parlamentem stojí podle odborníků neúspěšné hledání vize a zanedbání vyjednávacího procesu v předchozích více než dvou letech. Neúspěch je důsledkem krize britské politické scény, míní politolog Petr Kaniok z brněnské Masarykovy univerzity. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše se premiérka Theresa Mayová soustředila více na udržení jednoty uvnitř vlády než na snahu budovat podporu v parlamentu. Oba se shodují, že by vláda měla ustát večerní hlasování o nedůvěře, v otázce pravděpodobného scénáře odchodu Velké Británie z Evropské unie se však jejich názory liší.
Dohodu o vystoupení Spojeného království z EU podpořilo v úterý jen 202 zákonodárců, proti bylo 432. Opoziční labouristé vzápětí oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Debatovat a hlasovat o něm budou poslanci dnes večer.
Podle Kruliše měla Mayová těžký úkol, neboť je britská politická scéna roztříštěná. Měla však při jednáních více reflektovat požadavky jednotlivých poslanců a snažit se více budovat podporu uvnitř parlamentu. Premiérka se soustředila na vytvoření dohody, jež je podle jejího názoru pro Británii nejlepší s ohledem na to, co byla EU ochotná nabídnout. "Svým způsobem ale spoléhala více na to, že to předestře jako hotovou věc, vůči které nejsou možné alternativy. To se ukázalo, že jí nevyšlo," řekl Kruliš.
Politické reprezentaci se nepodařilo jasně zformulovat, co přesně má dohoda obsahovat. O konkrétní podobě pak tedy nemohla Británie delší dobu vyjednávat, míní Kaniok. Britové se podle něj dokázali domluvit na tom, že nechtějí aktuální dohodu, nenabídli však žádné vize. "Požadavky a představy jsou tak rozmělněné, že si myslím, že to je do značné míry důsledek hluboké krize, v níž se britská scéna po výsledku referenda (o vystoupení z EU) nachází," uvedl.
Mayová musí do pondělí 21. ledna podle nedávno schváleného dodatku zákona v Dolní sněmovně představit "plán B", tedy návrh na další postup. Kaniok se nedomnívá, že by mohla za tak krátkou dobu představit nové preference. Argumentaci spíše postaví na tom, že po takzvaném tvrdém brexitu, tedy odchodu bez dohody o další spolupráci, nastane chaos. Podle Kruliše nemůže při skutečnosti, že dohoda byla zamítnuta rozdílem 230 hlasů, pouze opakovat hlasování beze změn. Vláda bude muset aktivněji zjišťovat požadavky poslanců v rámci celého politického spektra a zohledňovat je třeba i v tom, co posléze bude uplatňovat vůči EU, míní analytik.
Oba oslovení odborníci se shodují, že by vláda měla zvládnout dnešní hlasování o nedůvěře i proto, že se do jednání o brexitu nikomu jinému z Konzervativní strany nechce. Podle Kanioka však ani to neposílí pozici Mayové.
Politolog považuje za nejpravděpodobnější vyústění situace tvrdý brexit. Británie má Unii opustit 29. března, tedy za 72 dní, což je podle Kanioka velmi krátká doba k vyjednání odkladu termínu odchodu. Naopak Kruliš očekává právě spíše oddálení lhůty a vytvoření časového prostoru pro jednání o možných změnách znění dohody mezi Británií a EU. "Je to věc, která sama o sobě bude na britské politické scéně vnímána s velkými emocemi. Zastánci odchodu to budou vnímat jako snahu brexit nakonec neuskutečnit," doplnil Kruliš.
