Dexit
Odchod Německa z EU? Ten zápas není u konce, říká odborník
22.01.2019 19:19 Rozhovor
Na nedávném sjezdu krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) zazněla odvážná myšlenka ohledně vystoupení Německa z Evropské unie. Předseda strany Jörg Meuthen však odmítá určit přesný termín odchodu. Zmíněnou rétoriku proto označuje odborník na zahraniční politiku Německa a vyučující na fakultě sociálních studií UK Vladimír Handl za měkký euroskepticismus. V rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ také vysvětlil důvody vzniku podobných antisystémových stran a vliv německo-francouzských vztahů na evropskou integraci.
Německá protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) si pohrává s myšlenkou vystoupení Německa z Evropské unie. Mohla by jim tato rétorika přilákat nové voliče?
Nové voliče tímto programem nepřilákají, protože potenciál protievropských voličů je v Německu skutečně omezený. Podpora radiální až extrémní pravice je v Německu na úrovni asi 15 až 20 procent, takže tuto část voličů to zřejmě oslovuje. Vidíme však, že vedení AfD směřuje spíše k tomu, aby se strana stala národně konzervativní alternativou Křesťanskodemokratické unie (CDU). Je to zapříčiněno také tím, že většina činitelů, kteří stranu ovlivňují, jsou původní konzervativní členové CDU.
Nutné je také zmínit, že když dochází v politických debatách k hovorům o euroskepsi, tak se vždy hovoří o měkkém nebo tvrdém euroskepticismu. V případě toho tvrdého jde v podstatě o odmítnutí Evropské unie a evropské integrace. Naopak v rámci "měkkého" jsou odmítána konkrétní rozhodnutí a politiky Evropské unie.
A kterou z variant tedy zvolila strana AfD?
Předseda strany Jörg Meuthen se společně s Alexanderem Gaulandem snaží stranu posunout do roviny té měkké euroskepse. To znamená definovat výhrady vůči Evropské unii a zároveň stanovit podmínky, za kterých budou podporovat Evropskou unii a integraci.
Podle posledního průzkumu Eurobarometru se podpora Evropské unie v Německu pohybuje kolem 80 procent. Mohou i přesto najít u voličů podporu a skutečně prosadit plán opustit EU?
Ten zápas stále není u konce. Uvnitř strany navíc probíhá určitá radikalizace, zejména poslední rok. Nacionálně pravicové až radikálně pravicové křídlo kolem Björna Höckeho z Durynska se aktivizuje a je vidět, že o stranu také bojují. Vedení strany s tímto radikálně pravicovým křídlem neumí moc nakládat, dokonce se pokusilo Höckeho vyloučit. Jak se to však celé posune ještě nevíme, ještě není konec. A v zásadě sjezd neskončil tak, jak se s obavami očekávalo. Tedy tím, že by tam bylo jasně definováno, že když se EU do určitého roka nezmění, tak bude strana bojovat za odchod.
Co by to teoreticky znamenalo pro německou zahraniční politiku, kdyby AfD prosadila tvrdou radikální variantu?
Existencí AfD se vlastně Německo dostává do evropské normality, protože to byla určitá anomálie, že neexistovala německá nacionalistická a euroskeptická strana. Zatím to však neznamená mnoho pro výkon německé zahraniční politiky, protože naopak koalice stran, která podporuje vládu je dostatečně široká na to, aby realizovala normální evropskou politiku. Takže tam nejde bezprostředně o ohrožení stabilní, kontinuální německé politiky.
Německá zahraniční politika je komentována spíše v tom smyslu, že doposud nebyla schopná aktivně pracovat s politikou francouzskou, s Emanuelem Macronem. Zítra by měla být zveřejněna smlouva, která navazuje na Elysejskou, což by mělo představovat ten nový německo-francouzský impuls pro evropskou integraci. Otázkou tedy zůstává, zda to bude stačit. Ale že by dnes AfD nějak zásadně měnila německou evropskou politiku, to určitě ne.
V poslední době jsou v Evropě na vzestupu antisystémové strany podporující euroskeptickou politiku. Čím si to vysvětlujete?
Zapříčinilo to několik krizí, které musela Evropská unie v posledních letech řešit. Právě eurokrize zasadila velkou ránu veřejnosti, která důvěřovala ve funkčnost Evropské unie a eura. Ta mimo jiné zapříčinila vznik AfD. Na tuto krizi navázala uprchlická vlna, což bylo také často interpretováno jako velké ohrožení EU. Dlouhodobě také není Evropská unie schopná lidem nabídnout jistotu, že právě Evropa je to řešení, která jim zajistí stabilní sociální standart. Mezi důvody patří také válka na Ukrajině, oslabování vazeb americké politiky na Evropu a rostoucí role Číny. Ekonomicky EU funguje v tom globalizovaném prostředí relativně úspěšně, udržuje hospodářský růst, málo ale chrání "oběti globalizace" a jejich sociální jistoty
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.