Rakouští občané se v nezávazném referendu vyslovili proti zrušení povinné vojenské služby a zavedení profesionální armády. Pro zachování povinné vojny hlasovalo podle předběžných výsledků 59,8 procenta voličů. Obě strany vládní koalice ujistily, že budou pracovat na nové reformě armády s ohledem na výsledky referenda.
Hlasování se zúčastnilo 49 procent oprávněných voličů, což je více, než se očekávalo.
Výsledek hlasování rakouskou vládu nijak nezavazuje, ale vládní lidovci a sociální demokraté se rozhodli výsledek respektovat. Zatímco lidovci (ÖVP) chtějí zachovat současný systém povinné vojenské služby, sociální demokraté (SPÖ) už dva roky usilují o profesionalizaci armády.
Rakouská armáda má asi 40 tisícmužů, z nichž profesionálních vojáků je 16.000 a zbytek tvoří branci povolávaní na půl roku. Ti však mají možnost zvolit si náhradní devítiměsíční civilní službu, kterou nyní vykonává 13 tisíc mladíků.
Kromě nich existuje dobrovolný polovojenský sbor o síle 26 tisíc mužů. Vojenský rozpočet Rakouska dosahuje roční částky dvou miliard eur (51 miliard korun), což je pouhých 0,6 procenta hrubého domácího produktu. V příštím roce má dokonce klesnout pod hranici dvou miliard.
Výsledek referenda ale neznamená, že se rakouská armáda nebude reformovat vůbec. ÖVP už po zveřejnění odhadů prohlásila, že chce hned v pondělí společně s SPÖ a sociálnědemokratickým ministrem obrany Norbertem Darabosem zahájit práci na reformě armády.
Darabos televizi ORF řekl že je z výsledku referenda "zklamán". Potvrdil, že zůstane v úřadu a bude "důrazně usilovat" o reformu povinné vojenské služby. Připustil, že to ale za nynějších okolností bude obtížné.
Například armádní výzbroj by měla být přizpůsobena vojenské doktríně, která dnes spíš než s klasickým bojem na frontách počítá se zásahy proti teroristům a válkou v kyberprostoru.
Povinnou vojenskou službu dnes mají kromě Rakouska v Evropě už jen Dánsko, Estonsko, Finsko, Kypr a Řecko, ale také Turecko. Rakousko není součástí žádného mezinárodního vojenského uskupení.
