Odmítnutí žadatelé v Nizozemí: jídlo a postel jen za "spolupráci"

Odmítnutí žadatelé o azyl nemají v Nizozemí právo ani na základní péči. Rozhodl tak nejvyšší správní soud v Haagu, když odmítl zrušit sporné vládní nařízení. Stát může poskytnutí péče podmínit spoluprací neúspěšného uchazeče o azyl při vyhoštění.

Opatření, které zavedla vláda konzervativce Marka Rutteho, neodporuje podle nejvyššího správního soudu Evropské úmluvě o lidských právech, jak tvrdily některé nevládní organizace či církve.

Nizozemská vláda tak má podle soudu právo požadovat na neúspěšném žadateli o azyl, kterému poskytuje útočiště "spolupráci při odchodu z Nizozemí". Za ni mu pak může poskytnou "postel, koupel a chléb" (bed, bad, brood).

Rozhodnutí Rutteho kabinetu odpírat neúspěšným žadatelům o azyl základní péči kritizoval v létě mimo jiné výbor Organizace spojených národů pro odstranění rasové diskriminace.

"Kdo lidem odmítá poskytnou přístřeší a stravu, porušuje lidskou důstojnost," kritizovala rozhodnutí soudu nizozemská protestantská církev. Humanitární organizace i zástupci obcí se obávají, že odmítnutí žadatelé o azyl budou nuceni žít na ulici. Holandská vláda už totiž dříve zakázala ubytovávat ilegální imigranty.

"Mnoho uprchlíků se do své země ani vrátit nemůže," uvedla mluvčí organizace Amnesty International.

Holandsko je v Evropské unii na osmé příčce, co se týče počtu žadatelů o azyl. Současná migrační krize vedla v zemi mimo jiné k ještě většímu nárůstu popularity nizozemské Strany pro svobodu (PVV) a jejího šéfa a politika Geerta Wilderse, který je známý jako kritik islamizace Evropy.