Španělská justice se rozhodla zastavit vyšetřování zločinů proti lidskosti, jichž se údajně dopustili vysocí izraelští představitelé při bombardování palestinského pásma Gazy v roce 2002. Rozhodnutí následují pět dní poté, co španělští poslanci rozhodli o omezení dosud téměř univerzální španělské justice.
Vyšetřování bylo zahájeno v lednu na základě žaloby Palestinského centra pro lidská práva.
Týkalo se role bývalého izraelského ministra obrany Benjamina ben Eliezera a šesti izraelských vysokých vojenských činitelů v bombardování Gazy 22. července 2002.
Při bombardování přišel o život nejen jeden z vůdců radikálního palestinského hnutí Hamas, ale i 14 palestinských civilistů a dalších 150 Palestinců bylo zraněno.
Vyšetřování vyvolalo hněvivou reakci Izraele a rozpaky španělské vlády.
O definitivním odložení kauzy ad acta dnes velkou většinou hlasů rozhodl Národní trestní dvůr, Auduencia Nacional. Proti jeho rozhodnutí je ještě možné podat dovolání k nejvyššímu soudu.
Španělští soudci se zabývali Pinochetem, Tibetem i Guantánamem
Princip univerzální právní doktríny ve Španělsku umožňoval, aby se tamní justice zabývala případy terorismu a závažného porušování lidských práv všude ve světě. Španělé svým způsobem praktikovali právo bez hranic, v řadě případů záleželo pouze na interpretaci daných kauz.
Před deseti lety například vyšetřovací soudce Baltazar Garzón dosáhl zatčení bývalého chilského diktátora Augusta Pinocheta v Anglii a požadoval jeho vydání.
Podle rozhodnutí parlamentu z minulého týdne budou moci soudy ve Španělsku napříště projednávat zahraniční kauzy jen v případech genocidy, zločinů proti lidskosti, terorismu nebo piraterie, pokud jsou mezi oběťmi Španělé, pachatelé se nacházejí na španělském území, anebo když existuje relevantní spojení se Španělskem.
Španělská justice se má pak tím kterým případem přestat zabývat ve chvíli, kdy se ho ujme mezinárodní soud anebo justice země, v níž ke zločinu došlo.
V současné době se Audiencia National zabývá více než tuctem významných případů, které se udály za hranicemi Španělska. Patřili k nim i zabíjení Tibeťanů při povstání před půl stoletím, genocida Indiánů v Guatemale v letech 1978 až 1986 nebo porušování lidských práv v americkém vojenském vězení na Guantánamu.
Černý den pro mezinárodní právo?
O ořezání křídel principu univerzální justice se zasazovaly obě velké strany ve Španělsku: vládnoucí socialisté a konzervativní Partido Popular. Podpořili je i baskičtí a katalánští nacionalisté.
Proti naopak byly menší levicové strany. Ty zbytku politického spektra vyčítaly jeho vlažnost při obhajobě lidských práv jakož i diplomatický oportunismus, především vůči USA, Izraeli a Číně. Ke kritice se připojily i lidskoprávní skupiny. Amnesty International hovořila o černém dni pro mezinárodní právo. Human Rights Watch španělské vládě vytýká, že podlehla tlaku ze zahraničí.
Foto: ČTK/AP a Profimedia
