OSN podpořilo nezávislost Kosova, Rusko bylo proti

Spojené státy a evropské země předložily v pátek v Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce podporující nezávislost srbské provincie Kosovo. Rusko podle agentury AP oznámilo, že některé prvky současné podoby návrhu nemůže akceptovat, a vyzvalo k dalším přímým jednáním mezi Srby a kosovskými Albánci.

Návrh rezoluce přijatý na doporučení zvláštního zmocněnce OSN Marttiho Ahtisaariho předpokládá nezávislost Kosova, nad kterým by mezinárodní společenství mělo dočasně civilní a vojenskou kontrolu. K přijetí rezoluce je zapotřebí souhlas nejméně devíti z 15 členů RB OSN, nebude-li návrh vetovat některý z pěti stálých členů rady (Británie, Čína, Francie, Rusko a USA). Rusko má však proti plánu dlouhodobě námitky.

"Je zřejmé, že návrh rezoluce obsahuje některé prvky, které nemůžeme přijmout," uvedl  mluvčí ruského ministerstva zahraničí Michail Kamynin. Podle něj musí nadále pokračovat rozhovory mezi etnickými Albánci a Srby, než bude dosaženo vzájemné dohody.

V návrhu se schvaluje výzva ke jmenování civilního zástupce mezinárodního společenství a zároveň Evropské unie, který by dohlížel na uplatňování statutu Kosova. V přechodném období 120 dnů od přijetí rezoluce mají být na kosovském území nadále jednotky NATO.
V dokumentu se uznává potřeba nového pokroku v řešení návratu uprchlíků do jejich domovů a podtrhává odhodlání RB OSN "nedopustit další násilí, provokace a zastrašování" v Kosovu.

Rusko ještě dříve dalo najevo, že se nemíní práva veta vzdát, ale vysloveně uplatněním veta nepohrozilo. Západní diplomaté proto předpokládají, že ruští partneři budou při jednáních za zavřenými dveřmi pružnější než při veřejných vystoupeních. Možná by se Moskva spokojila se zdržením se hlasování.

Návrh rezoluce se opírá o třináctibodový pracovní návrh, vypracovaný americkými a evropskými diplomaty minulý týden. Ruský protinávrh však vytýká, že se dosud neuplatňují přísliby dané srbské menšině v Kosovu, a vybízí k dalším přímým jednáním mezi Srby a kosovskými Albánci.

Kosovo je formálně součástí Srbska, ale fakticky se nalézá pod správou OSN od roku 1999, kdy nálety NATO donutily Bělehrad ukončit tažení proti albánským povstalcům a stáhnout srbské jednotky z provincie, kde si dvouleté boje vyžádaly na 10.000 mrtvých.
Více než roční jednání mezi Bělehradem a Prištinou nevedla k dohodě. Zatímco kosovští Albánci, kteří tvoří 90 procent obyvatelstva Kosova, požadují jedině nezávislost, Srbsko se odmítá zcela vzdát historické kolébky své státnosti a je ochotno provincii poskytnout rozsáhlou autonomii, což odmítají zase Albánci.

Foto: ČTK