Ve světě loni žilo takřka 244 milionů migrantů, kteří pobývali v zemi, kde se nenarodili, a to včetně 20 milionů uprchlíků. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy OSN. Statistiky této mezinárodní organizace uvádějí, že v roce 2000 bylo takových migrantů o 71 milionů méně. Z evropských zemí žilo nejvíce migrantů v Německu a Rusku, shodně po 12 milionech, v České republice jich loni bylo 405 tisíc.
OSN ve své zprávě používá termín mezinárodní migrant. Ten zahrnuje přistěhovalce i běžence, kteří odešli či uprchli ze své vlasti. Zatímco v roce 2000 žilo takových lidí ve světě téměř 173 milionů, loni už jich bylo 243,7 milionu.
Většina migrantů se přestěhovala do hospodářsky vyspělých zemí s vysokými příjmy. Loni jich tam bylo téměř 173 milionů, z toho 124 milionů v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž členem je i Česko. Ve středně příjmových zemích pobývalo přes 61 milionů migrantů, v těch s nejmenšími příjmy pak devět milionů.
Nejvíce migrantů, 76 milionů, zaznamenala OSN v Evropě, o jeden milion méně pak v Asii. V Severní Americe, která podobně jako Evropa patří k nejbohatším regionům, bylo skoro 54,5 milionu migrantů.
Z evropských zemí žilo nejvíce migrantů v Německu a Rusku, kde jich bylo 12 milionů, respektive 11,6 milionu. K oblíbeným destinacím migrantů patří z Evropy například Itálie, Francie, Španělsko, Británie či Ukrajina, loni jich tam pobývalo několik milionů.
V Česku, které má zhruba deset milionů obyvatel, loni bylo přes 405 tisíc migrantů. Před 15 lety jejich počet nedosahoval ani 221 tisíc. Drtivá většina migrantů žijících v Česku, takřka 89 procent, patří do ekonomicky aktivní skupiny ve věku 20 až 64 let. V rámci Evropy je to nejvíce. Pro srovnání, na Slovenku pobývalo 177 tisíc migrantů, ve zmíněné věkové kategorii jich ale bylo asi 63 procent.
Věkový medián migrantů v Česku je 38 let a na Slovensku 51 let, v celé Evropě pak 43 let.
