Evropský Alcatraz
Ostrá basa prominentního teroristy

Salah Abdeslam nepromluvil. Jediný přeživší spolupachatel pařížských atentátů z listopadu 2015 odmítl vypovídat v ostře sledovaném procesu na protest proti podmínkám svého zadržení v největším evropském vězení. S čím se nehodlá smířit muž, jenž má na svědomí 130 lidských životů?

Byl to takový podivný cirkus s nevalným výsledkem. Když Salaha Abdeslama v pátek 20. května vezli k prvnímu výslechu, eskortovaly černý terénní vůz, v němž se nacházel, elitní policejní jednotky na zemi i ve vzduchu. Prominentní terorista, od jehož výpovědi si vyšetřovatelé slibovali výrazný posun v rozklíčování vazeb a plánů islámských teroristů, se ale zasekl - využil svého práva a mlčel. "Čtyřiadvacet hodin denně je pod drobnohledem kamer, nedělá mu to dobře," vysvětlil Abdeslamovy pohnutky jeho advokát Frank Berton, který zároveň zpochybnil, že by podobný způsob zadržení byl legálně přípustný.

Dočasným domovem v současnosti nejvýznamnějšího islámského teroristy se stalo největší evropské vězení Fleury-Mérogis asi třicet kilometrů jižně od Paříže. Jeho rozloha 180 hektarů by snadno pojala téměř tři Terezínské pevnosti, kapacitu má 2855 osob, ale v současnosti se v něm tísní téměř 4400 vězňů, což je více než třikrát tolik, kolik je schopná pojmout největší česká věznice v plzeňských Borech. Věznici Fleury-Mérogis skládající se ze tří pevností - pro muže, ženy a mladistvé, -v době její dostavby v roce 1968 odborníci považovali za nedobytnou pevnost a ideální model věznice budoucnosti.

Továrna na vězně

Betonové monstrum, v jehož útrobách se nachází terorista Abdeslam, má půdorys pěti paprskovitě vybíhajících paží, které se na konci dále větví každá na tři odnože. V pohledu z ptačí perspektivy celá pevnost připomíná obrovské kolo od vozu. V šestihodinových a dvanáctihodinových směnách se tu střídá 1300 bachařů.

Salaha Abdeslama tu na konci dubna při převozu z Belgie čekal hvizd a pokřiky - zejména prý z řad zradikalizovaných muslimů, podle nichž je šestadvacetiletý "prázdný popelník", jak jej v tisku označil jeho bývalý belgický advokát Sven Mary, zrádce a srab, protože se nenechal v Paříži vyhodit do povětří spolu se svými kumpány. Abdeslam je ale ve Fleury-Mérogis ostře střežen nejen kvůli možnému lynči, ale i kvůli riziku sebevraždy. Francouzi totiž chtějí za každou cenu zabránit tomu, aby se opakovala situace z konce loňského roku, kdy se ve stejné věznici oběsil Yassin Salhi, islamista, jenž se v červnu loňského roku pokusil vyhodit do povětří továrnu na zpracování plynu v Saint-Quentin-Fallavier nedaleko Lyonu a uříznutou hlavu svého šéfa vystavil na tovární zídku.

Abdeslam byl hned po svém příjezdu umístěn do izolace v režimu přísné ostrahy. Je sám v cele, sám tráví denně hodinu vycházkou na čerstvém vzduchu a s výjimkou advokáta, vězeňského kaplana a lékaře nemá kontakt s jinými lidmi. Hlídá ho speciální tým ostřílených bachařů vyškolených pro zacházení se zvláště nebezpečnými jedinci. Nudu podle zdrojů z vězení zahání neustálým sledováním televize a na fanatika, jenž ve jménu Islámského státu zabíjel bezvěrce, je prý jeho postoj k náboženským rituálům spíše vlažný.

Reality show 24-24

O to více jej však podle všeho zaměstnává ztráta soukromí, které v této přísně střežené části věznice muselo ustoupit jistotě, že se atentátník živý a zdravý dostaví k soudnímu procesu. Tomuto účelu mají sloužit i upravené prostory jeho cely určené vězňům se sebevražednými úmysly. V dohledu dvou kamer je v ní na devíti metrech čtverečních kromě záchodové mísy a umyvadla i postel se speciálními lůžkovinami, které nejdou roztrhat na cáry, stůl ukotvený do podlahy a do zdi a televize chráněná plexisklem.

V izolaci režimu přísné ostrahy má být Abdeslam po dobu tří měsíců, toto opatření je však možné opakovaně prodlužovat až na dva roky, poté už jen ve výjimečných případech. Celý režim nepřetržitého videomonitoringu je však podle mnoha různých právních výkladů na hranici zákonnosti. Podle vyhlášky z roku 2014 by podle informací francouzského časopisu Le Point nemělo použití videokamer trvat déle než 24 hodin a smí se nasazovat pouze v případech akutně hrozícího pokusu o sebevraždu. Pro delší videomonitoring nevidí adekvátní právní rámec ani Mezinárodní observatoř pro vězeňství OIP.

* Mohou Francouzi držet teroristu pod drobnohledem kamer?

* Jaký vliv může mít tato reality show na trestní proces?

* Je pevnost Fleury-Mérogis opravdu nedobytná?

* Podařilo se v roce 1981 vysvobodit vězně pomocí helikoptéry?

* Co o životě ve věznici potajmu natočili sami vězni?

Odpovědi na tyto a mnohé další otázky se dočtete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 30. května 2016.