Boj proti diskriminaci
Ostravští Romové převzali v Berlíně ocenění

Romové dekorují Romy. Za odvahu postavit proti porušování lidských práv vyznamenaly německé romské organizace skupinu mladých Romů z Ostravy, kteří v roce 2007 uspěli ve Štrasburku s žalobou na český stát kvůli diskriminaci ve vzdělávání. 

Čeští Romové podle těchto organizací svým přístupem vytvořili precedenční případ, který do budoucna pomůže zamezit "diskriminační úřední praxi" vůči Romům v dalších evropských zemích. "Znamená to pro nás hodně. Jsme rádi, že jsme to dostali, a také že jsme to vyhráli," řekla jedna z oceněných Češek Katrin Dzurková.

Ostravští Romové a jejich rodiny se postavili proti rozhodnutí českých úřadů, které je v druhé polovině 90. let přeřadily do zvláštní školy. Poté co se svou stížností neuspěli u českých soudů, obrátili se na Evropský soud pro lidská práva. Jeho velký senát nakonec před třemi roky rozhodl, že Česko porušilo jejich právo na vzdělání a zákaz diskriminace. Český stát jim podle verdiktu každému zaplatil náhradu za morální újmu ve výši čtyř tisíc eur (tehdy asi 108 tisíc Kč) plus náhrady za soudní výdaje ve výši 10 tisíc eur (tehdy zhruba 270 tisíc korun).

Sedm z původních 18 ostravských Romů dnes v Berlíně doprovázel Kumar Vishwanathan z občanského sdružení Vzájemné soužití, které na severní Moravě pomáhá romské menšině. Jeho mrzí, že český stát verdikt hodnotí jako svou prohru.

"To není prohra ničí. Jestli tak bude vnímán, všechny instituce se budou bránit změnit ten stav, který je nelegální," obává se původem Ind, který na Ostravsku s Romy pracuje už více než deset let. Jejich situace v oblasti vzdělávání se v Česku podle něj příliš k lepšímu neposunula. "Bohužel ten happy end ještě nenastal," tvrdí.

Ostravští Romové převzali zvláštní ocenění v sídle německého ministerstva zahraničí. Stalo se tak v rámci předávání Evropské ceny Sintů a Romů za lidská práva, kterou každé dva roky uděluje Ústřední rada německých Sintů a Romů, heidelberské dokumentační a kulturní centrum a Nadace Manfreda Lautenschlägera.

Hlavní cenu si odnesla bývalá předsedkyně Evropského parlamentu Francouzka Simone Veilová. Získala ji za zasazení se o uznání nacistického vyvražďování Romů jako rasové genocidy, která se nelišila od židovského holocaustu. Ten Veilová jako Židovka vězněná v koncentračních táborech, včetně nechvalně proslulého tábora smrti v Osvětimi, sama přežila. Za druhé světové války hitlerovský režim na okupovaných územích zavraždil na půl milionů Romů a Sintů, kteří jsou jednou ze skupin Romů.