Nechvalně známý bývalý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi potřebuje peníze na záchranu. Stropy baráků se propadají, dřevěná podlaha hnije, u stěn jsou podpěry. Muzeum v Osvětimi odhaduje náklady na záchranu objektů na 60 milionů eur (1,7 miliardy korun).
Památník utrpení milionů lidí nemá peníze na opravy. Loni rozpočet muzea činil 27 milionů zlotých (164 miliony korun), z toho dotace polského ministerstva kultury činila pouze 12,7 milionu zlotých (77 milionů korun). Zbytek tvořily vlastní příjmy a pomoc od zahraničních nadací.
Muzeum zahrnuje 190 hektarů plochy. V areálu je 155 staveb a 300 ruin. "Zhroucení hrozí padesátce objektů a zbytkům po plynových komorách a krematoriích," nastínil situaci ředitel muzea Piotr Cywiński. Na věci, které přechovává muzeum ve skladech, má ničivý vliv nejen čas, ale i plíseň a hmyz.
Muzeum zaměstnává přes 250 osob. Odborníci nyní konzervují okolo 39 tisíc dokumentů takzvaného "SS-Hygiene Institutu". Zároveň pokračuje konzervace kufrů a vězeňských pryčen. "Už nyní potřebujeme dlouhodobé řešení, aby za 30 let stále existovaly originální pozůstatky tábora, díky nimž si další pokolení budou moci uvědomit, co znamenal Auschwitz (Osvětim)," zdůraznil Cywiński.
Bývalí vězňové tábora nedávno vyzvali Evropskou unii, aby finančně podpořila muzeum. "Auschwitz je součástí historického dědictví Evropy. Na evropském společenství leží závazek (...) záchrany pozůstatku po táboru před ničivým vlivem času. Nezbavujme sami sebe toho, co představuje nejtragičtější, ale stále vypovídající fundament poválečných změn a nadějí v Evropě," napsali vězňové.
Podobný názor má i vrchní polský rabín Michael Schudrich. Podle něj je nemorální, aby Polsko samotné neslo náklady na konzervaci. Podle něj by pomoc měli nabídnout Němci a země, jejichž obyvatelé umírali v táboře, 
který je na listině světového kulturního dědictví UNESCO.
Po okupaci Polska vytvořili nacisté z bývalých stájí polského jízdního pluku v Osvětimi koncentrační tábor, který brzy mnohonásobně rozšířili a vybudováním plynových komor a krematorií změnili ve vyhlazovací zařízení. Tábor sloužil k masovému vyvražďování odpůrců nacismu a především Židů ze všech končin okupované Evropy. Nacistickému holocaustu padlo za oběť na šest milionů Židů.
Foto: Wikipedia
