Placená Katarem
Otevření multifunkční mešity v Kodani provázejí kontroverze

V Kodani se otevřela první dánská mešita s minaretem. Islámská svatyně ale vyvolává kontroverzní reakce. Hlavním důvodem je fakt, že vznikla díky finanční podpoře Kataru ve výši 20 milionů eur. Existují proto obavy, že mešita bude šířit konzervativní myšlenky prosazované katarským vedením. Zmíněné obavy ještě posílil před pár dny svým slovním útokem proti homosexuálům mluvčí islámské organizace, která mešitu vlastní, píše list The Copenhagen Post.

Sunnitská mešita s kupolí a 20 metrů vysokým minaretem je součástí moderního komplexu o rozloze 6800 metrů čtverečních, který zahrnuje i restauraci, kino, kanceláře, komunitní středisko pro seniory, dětské hřiště, televizní studio či fitness centrum.

Minaret je ale zatím pouhou formalitou a nebude používán ke svolávání muslimů k modlitbám, aby nebyli rušeni lidé žijící v okolí. Mešita je navíc vklíněna mezi prodejnu aut a sklady v jedné z chudších kodaňských čtvrtí, a tak i přes svou velikost není přesně tím symbolem přijetí islámského náboženství, v nějž 200 tisíc dánských muslimů doufalo, uvedl ve své zprávě o takzvané Velké mešitě v Kodani list The Times of Israel.

Neúčast dánských politiků na otevření mešity rovněž podtrhuje skepticismus, s nímž mnozí Dánové na projekt hledí. Stavbu přinejmenším částečně financoval bohatý blízkovýchodní stát Katar, který je obviňován z porušování lidských práv a potýká se nyní také s korupčním skandálem, který se týká jeho pořadatelství mistrovství světa ve fotbale v roce 2022.

Někteří dánští politici jednoduše absenci na inauguraci odůvodnili pracovním vytížením, jiní ji ale přímo odmítli. Šéf Dánské lidové strany Kristian Thulesen Dahl vyjádřil přesvědčení, že konzervativní vláda Kataru "bude zřejmě chtít mít přímý či nepřímý vliv na mešitu", což bude bránit integraci muslimů do dánské společnosti.

Mohamed Al Maimouni, mluvčí Dánské islámské rady, která mešitu vlastní, to ale odmítá. "Nejsme nijak svázáni s katarskou politikou a nemáme nic společného s tamní vnitropolitickou situací," uvedl. Organizace prohlašuje, že mešita má být místem k dialogu mezi dánskými muslimy a dalšími skupinami dánské společnosti. Na inauguraci proto pozvala i zástupce křesťanské církve a židovské komunity.

Sám Al Maimouni ale vzbudil před několika dny rozhořčení v liberální dánské společnosti svými vyjádřeními na adresu homosexuálů. "V islámu je samozřejmě homosexualita považována za něco špatného. Je vnímána jako nemoc," řekl imám v rozhovoru pro deník Jyllands-Posten. Dánská média rovněž připomněla, že mešitu povede 53letý duchovní Jehad Al-Farra, který je spojován s Muslimským bratrstvem, jež prosazuje přísné islámské právo šaría.

Diskusi o potřebě vybudování oficiálního muslimského kulturního centra rozdmýchala mimo jiné aféra kolem otištění karikatur proroka Mohameda v dánském deníku Jyllands-Posten v září 2005. Otištění vyvolalo hněv muslimů v Dánsku i v zahraničí a vedlo k zapálení dvou dánských diplomatických misí a k bojkotu dánského zboží několika muslimskými zeměmi.