Americký Senát vyzval šest evropských zemí k urychlenému otevření archivu dokumentujícího osudy obětí holocaustu v německém Bad Arolsenu. Příslušný protokol o zveřejnění dosud tajných dokumentů dosud neratifikovaly Německo, Lucembursko, Francie, Belgie, Itálie a Řecko.
Miliony stran materiálů v západoněmeckém Bad Arolsenu dokumentují osudy milionů nuceně nasazených osob, vězňů z koncentračních táborů a nezvěstných obětí hromadných vražd.
Horní komora Kongresu Spojených států ve svém středečním usnesení žádá, aby se státy zastoupené v mezinárodní komisi kontrolující přístup k archivům zasadily o zpřístupnění materiálů veřejnosti už při setkání příští měsíc v Amsterodamu.
Archiv dosud mohla využívat jen komise Mezinárodní pátrací služby Červeného kříže (ITS), kterou založila v roce 1943 britská odnož této organizace a dnes je v ní zastoupeno 11 států.
Zmiňovaná jedenáctičlenná komise na minulém zasedání rozhodla zahájit proces, který zpřístupní archivy do konce letošního roku. Protokol o zveřejnění dokumentů dosud ratifikovaly Velká Británie, Izrael, Nizozemsko, Polsko a Spojené státy.
Německo a Lucembursko tak chtějí učinit ještě před amsterodamským zasedáním dozorčí komise. Ve Francii a Belgii by se ratifikace mohla zdržet kvůli nadcházejícím volbám. V Itálii a Řecku se zdá být situace zatím nejistá.
Archivy byly drženy v tajnosti během šesti desetiletí, která následovala po druhé světové válce. Důležitost dokumentů se ukázala být zřejmější v posledních měsících, uvedla bez dalších podrobností agentura AP, která získala přístup k materiálům pod podmínkou, že nebude zveřejňovat plná jména obětí. "Otevření archivu v Bad Arolsenu je naléhavou záležitostí," uvedli ve svém prohlášení američtí senátoři.
V archivech z Bad Arolsenu se nachází kolem 30 až 50 milionů stran dokumentů, v nichž jsou zaznamenány osudy více než 17,5 milionu obětí nacistické persekuce, uvedli američtí senátoři ve své rezoluci.
Pátrací služba Červeného kříže se zajímá o osudy obětí nucených prací a hromadných vražd v nacistickém Německu. Hlavní náplní její činnosti dosud bylo shromažďovat kartotéky se záznamy nacistických organizací jako SS a listiny spjaté se správou koncentračních a vyhlazovacích táborů.
K údajům pak měli přístup jen bývalí vězni nebo jejich příbuzní, pro něž byly původně po válce vytvořeny. Otevření archivu v Bad Arolsenu bylo dlouho předmětem sporů kvůli problému ochrany osobních údajů. Archivy údajně obsahují tak rozmanité údaje, jako jsou zatykače gestapa, registr poprav v rakouském Mauthausenu či počítání vší v jednom koncentračním táboře ve Slezsku.
Foto: AP
