Palestina požádala o plné členství v OSN, tedy o uznání státnosti. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás žádost předal generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi, který ji podle procedury postoupí Radě bezpečnosti OSN.
Předání žádosti oznámil Abbás v projevu z tribuny Valného shromáždění OSN za bouřlivých ovací mnoha delegátů, kteří hlasitými výkřiky a potleskem vstoje vítali palestinské rozhodnutí. Už Abbásův příchod do jednacího sálu vyvolal dlouhý aplaus, hvízdání a další projevy podpory, i když část delegátů palestinského politika přivítala jen zběžným potleskem z diplomatické povinnosti.
Ve svém projevu se šéf palestinské samosprávy přihlásil k mírovému jednání s Izraelem, které opakovaně podmínil zastavením budování izraelských osad na okupovaných územích.
"Říkáme Izraeli: budujme bezodkladně mírovou budoucnost pro naše děti, stavme mosty dialogu, nikoli zdi odcizení," řekl. Jednání s Izraelem podle něj nemá smysl v situaci, kdy okupační zpráva svou přítomnost na obsazených územích posiluje, místo aby ji omezovala. "To je absolutně nepřijatelné," zdůraznil palestinský prezident.
Budování osad podle Abbáse hrozí zničením palestinské samosprávy a znemožňuje řešení konfliktu jednáním, na jehož konci by byla existence dvou svrchovaných států - Izraele a Palestiny. Šéf palestinské samosprávy v této souvislosti prohlásil, že Palestinci budou pokračovat v mírovém, všelidovém odporu proti izraelské okupaci.
Proti Abbásovu záměru se ostře stavějí Izrael a USA, které předem oznámily, že budou palestinskou přihlášku v RB OSN vetovat. Jejich stanovisko, že k vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu a vyhlášení palestinského státu nemohou vést jednostranné kroky, nýbrž jen mírová jednání završená dohodou, podpořil ve vystoupení v rozpravě český prezident Václav Klaus.
Izrael vyjádřil nad podáním palestinské žádosti "politování". "Litujeme tohoto kroku," řekl agentuře AFP mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua Gidi Šmerling. "Jsme přesvědčeni, že jediná cesta ke skutečném míru vede přes jednání, nikoli jednostrannými kroky," dodal.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že míru se dá ale dosáhnout jen jednáním, nikoliv rezolucemi. "Přišel jsem sem, abych řekl pravdu. Pravda je, že Izrael chce mír, pravda je, že já chci mír," řekl Netanjahu. "Pravda je, že nemůžeme dosáhnout míru cestou rezolucí OSN. Pravda je, že Palestinci dosud odmítali o míru jednat."
Přesná podoba palestinské přihlášky do OSN nebyla do poslední chvíle známa. Podle nejmenovaného vysokého palestinského činitele, citovaného agenturou AP, obsahuje tři části: oficiální žádost o přijetí, závazek dodržovat Chartu OSN a dopis Pan Ki-munovi. V něm prý Abbás generálního tajemníka vyzývá, aby palestinskou žádost bezodkladně postoupil Radě bezpečnosti OSN i Valnému shromáždění OSN.
Hamas Abbásovu iniciativu odmítá
Abbás žádá přijetí Palestiny za 194. člena OSN v jejích hranicích z doby před takzvanou šestidenní válkou z roku 1967. Palestinský stát by tak zahrnoval západní břeh Jordánu, pásmo Gazy a východní část Jeruzaléma.
To je jeden z důvodů, proč Abbásovu iniciativu ostře odmítlo islamistické radikální hnutí Hamas, které vládne v pásmu Gazy. Žádostí podanou v této podobě se Abbás podle Hamasu "zříká palestinských územních nároků a ustupuje od práv Palestinců". Cílem hnutí je palestinský stát na územích z dob britské mandátní správy, tedy od řeky Jordán po Středozemní moře.
Abbáse neodradila od předání přihlášky Palestiny do OSN ani horečná diplomatická aktivita z posledních týdnů a dnů. Své rozhodnutí odůvodnil bezvýsledností dosavadních jednání s Izraelem, která po více než dvou desetiletích navíc loni na podzim zcela uvázla. Palestinci podmiňují jejich obnovu zastavením veškeré izraelské výstavby v osadách na západním břehu Jordánu, Izrael chce rozhovory obnovit bez předběžných podmínek.
Stále nevyřešeny zůstávají klíčové sporné body mezi Palestinci a Izraelem: kromě židovských osad na palestinských územích k nim patří i otázka hranic, problém palestinských uprchlíků a budoucí status Jeruzaléma.
