Je rok 1916 a první světová válka je v plném proudu. Němci se bojí, že by Britové mohli zaútočit ze severu a tím uzavřít jejich lodím Kielský průplav. Rozhodují proto o vybudování obranné linie. Její pozůstatky se dnes nacházejí na území Dánska, které se je rozhodlo restaurovat.
Severní obranná linie procházela Severním Šlesvickem. Táhla se v délce asi 50 kilometrů od města Aabenraa na východě k ostrovu Rømø na západě. Tvořilo ji 900 betonových bunkrů a na 40 dělostřeleckých stanovišť umístěných za řadami zákopů a ostnatého drátu.
Německo kontrolovalo tuto část Jutského poloostrova od vítězné války s Dánskem v roce 1864.
Systém opevnění však nebyl nikdy použit. Na základě versaillské mírové smlouvy navíc území opět připadlo Dánsku, které německé dílo vnímalo jako možnou hrozbu do budoucna. Nejprve se pokusilo bunkry přeorientovat na opačnou stranu, ale později je raději začalo úplně likvidovat.
Ne všude se to ale podařilo. Některé části opevnění byly příliš blízko lidským obydlím, jiné zase byly na hůře dostupných místech. Z tohoto důvodu je obranná linie podle dánských expertů tou nejzachovalejší z první světové války. Někde ji ale pohltila příroda, jinde se zbytky snaží odstranit místní.
Dánská agentura pro kulturu nedávno rozhodla, že pozůstatky valu zachová příštím generacím. Kromě vykopávání zákopových linií se soustředí i na bunkry.
"Práce zrovna začaly. Zahájili jsme sepisování konkrétních míst a řekli majitelům pozemků, že bunkry nesmějí ničit. V posledních letech se to stávalo, což by se nemělo dít. Je to součást historie Jižního Jutska," říká Martin Bo Nørregård, předseda sdružení za zachování opevnění.
