Památník ve vězení Stasi východní Němce příliš netáhne

Památník s muzeem, který vznikl v bývalém vězení komunistické státní policie Stasi na severovýchodě Berlína, východní Němce moc nezajímá. Loni tvořili ani ne desetinu ze čtvrt milionu návštěvníků. Východoněmečtí školáci pak představovali necelá tři procenta z těch, kteří si v loňském roce pamětní místo prohlédli. Na stránkách památníku to uvedlo jeho vedení.

Památník vznikl v roce 1994 na místě bývalého vězení Stasi v berlínské čtvrti Hohenschönhausen, které fungovalo až do pádu železné opony v roce 1989. Velká část budov a jejich zařízení zůstala v původním stavu. Návštěvníci tak mohou vidět cely i vyšetřovny, kde němečtí "estébáci" zadržené vyslýchali. O podmínkách ve věznici i metodách východoněmecké tajné policie vyprávějí bývalí vězni, kteří muzeem provázejí.

Loni si někdejší komunistický kriminál prohlédlo kolem čtvrt milionu lidí. Východní Němci tvořili devět procent z nich. Školáků z nových spolkových zemí, tedy z území bývalé Německé demokratické republiky (NDR), přijelo asi 7200. Jejich západoněmeckých vrstevníků bylo zhruba dvanáctkrát víc, tedy přes 84 tisíc.

Dějiny NDR školáky neberou

"Ministři školství dostávají žádosti, aby podnikli něco proti narůstajícímu nezájmu o dějiny NDR. Je neúnosné nechávat mladou generaci vyrůstat v plné nevědomosti o skutečné tváři komunistického režimu. Je to nebezpečná půda pro budoucí politický extremismus," uvedl ředitel památníku a historik Hubertus Knabe. 

Mezi východními Němci se totiž v posledních letech rozmáhá takzvaná ostalgie, tedy smutek po starých socialistických východoněmeckých časech. Pojem vychází ze slov nostalgie a Ost neboli východ. Mnozí tvrdí, že v NDR byl život lepší. Podle Knabeho se východní Němci ale stinným stránkám svých dějin vyhýbají a mají krátkou paměť. Ani dvacet let po pádu železné opony je nechtějí vidět.

Část berlínské čtvrti Hohenschönhasen byla v dobách komunistického režimu uzavřena a obehnána vysokou zdí. I když kolem tohoto území stály několikapatrové domy, jejich obyvatelé se příliš nevyptávali a většinou ani netušili, co se za plotem skrývá. Na plánech východního Berlína oblast nebyla nijak označena.

Od října 1946 bylo ve sklepení budov v Hohenschönhausenu sovětské vyšetřovací vězení. V roce 1951 ho převzalo ministerstvo státní bezpečnosti NDR. O deset let později ho rozšířilo a využívalo až do roku 1989. Vvýchodoněmecká Stasi v něm věznila tisíce politických odpůrců režimu. Skončili zde téměř všichni známí disidenti NDR. Režim sem zavíral také lidi, kteří se neúspěšně pokusili utéct na Západ.

Foto: Profimedia