V Německu poprvé
Památný den připomíná osud poválečných vysídlenců

Německo si poprvé formou památného dne připomíná osudy 15 milionů Němců, kteří byli po druhé světové válce vysídleni ze střední a východní Evropy, především z území dnešního Česka a Polska. Podle Centra proti vyháněním tato připomínka pomůže vysídlencům i jejich potomkům vypořádat se s tím, co museli prožít. Spolkový prezident Joachim Gauck dnešního dne využil k tomu, aby apeloval nejen na Němce, aby projevili pochopení pro osud současných uprchlíků.

"Přál bych si, aby vzpomínka na někdejší uprchlíky a vysídlence prohloubila naše porozumění pro uprchlíky a vysídlence současné," prohlásil prezident při pietním ceremoniálu v Berlíně. Podle Gauckových slov čelí Německo a celá Evropa výzvám nových rozměrů, k nimž patří na 60 milionů lidí, kteří jsou od konce roku 2014 celosvětově na útěku - často kvůli vykořisťování, mučení či sexuálnímu zneužívání, i hrozící rozpad státních struktur v celých regionech.

Uprchlická politika již není pouze vnitřní politikou, ale také politikou zahraniční, bezpečnostní a rozvojovou, prohlásil Gauck. Přitom označil za morální povinnost všech evropských zemí zachránit uprchlíky před smrtí na moři a poskytnout jim bezpečné útočiště.

V historické části svého vystoupení Gauck hovořil o utrpení milionů německých válečných uprchlíků, jejichž zármutek byl dlouho stranou pozornosti. Řekl, že jejich ztráta domova byla do značné míry chápána jako zdánlivě nevyhnutelný trest za německé zločiny. "Před 70 lety chudé a zničené Německo pomohlo milionům uprchlíků k integraci... Proč by ekonomicky úspěšné a politicky stabilní Německo nemohlo být schopné vnímat aktuální výzvy jako šanci pro budoucnost?" uvedl Gauck, jenž zároveň poděkoval výslovně sousedním zemím za důvěru v Německo v desetiletích po válce.

"Dějiny útěku, vyhánění a deportací jsou součástí našich celoněmeckých dějin. Patří k historickému dědictví našeho národa," řekla ředitelka Centra proti vyháněním Erika Steinbachová. Zavedení památného dne podle ní představuje signál, že se německá společnost k vysídlencům a jejich osudu hlásí, poté co je 70 let z velké části přehlížela.

Podle Steinbachové pomůže památný den vysídlencům a jejich potomkům překonat trauma, které pro ně útěk z původní domoviny znamená. Sám o sobě však k úplnému zahojení ran nestačí. "Prožité zločiny vyhánění potřebují dlouhé zpracování, které potrvá několik generací. Základem pro toto zpracování je pravda," uvedla Steinbachová s tím, že je třeba v Německu i v sousedních zemích otevřeně mluvit o tom, jak odsun německého obyvatelstva vypadal. V posledních letech je podle ní tato otevřenost stále častěji vidět.

Památný den připomínající vysídlence zavedla loni vláda kancléřky Angely Merkelové. Oficiálně má připomínat nejen poválečné německé vysídlence, ale všechny oběti vyhánění, k němuž dochází i v současnosti. Také proto zvolil kabinet pro památný den 20. červen, který už v roce 2000 označilo Valné shromáždění OSN za mezinárodní den uprchlíků.
Památné dny připomínající německé vysídlence už dříve zavedly německé spolkové země Bavorsko, Hesensko a Sasko. V těchto zemích památný den připadá na druhou neděli v září. Poprvé se připomínal loni 14. září.