Papež František prohlásí 4. září matku Terezu za svatou

Katolická misionářka matka Tereza, která svůj život věnovala pomoci chudým a nemocným, bude 4. září prohlášena svatou. Při setkání s kardinály to oznámil papež František. Cestu ke svatořečení otevřel papež loni v prosinci, když uznal zázrak připisovaný této celosvětově známé řeholnici, která zemřela v roce 1997.

Papež zároveň stanovil termíny kanonizace dalších čtyř budoucích svatých. V neděli 5. června mají být svatořečeni římskokatolický kněz a zakladatel Kongregace Mariánských otců Neposkvrněného početí Nejsvětější Panny Marie Stanislaw Papczyński a švédská zdravotní sestra Maria Elizabeth Hesselbladová. Následovat bude 16. října svatořečení Mexičana Josého Luise Sáncheze del Río, který zemřel mučednickou smrtí, a pak argentinského dominikánského kněze Josého Gabriela del Rosario Brochero.

Uznání druhého ze dvou zázraků matky Terezy papežem Františkem Vatikán oznámil loni 18. prosince. Šlo o údajně nevysvětlitelné uzdravení muže v Brazílii v roce 2008, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Vatikán uznal, že pomohla modlitba jeho manželky k matce Tereze.

Drobná řeholnice Tereza, k níž patřil věčný úsměv stejně neodmyslitelně jako modrobílé sárí, se už šest let po smrti stala jednou z nejrychleji blahořečených v historii. Učinil tak Jan Pavel II. v říjnu 2003 ve Vatikánu za účasti více než 150 tisíc lidí, mezi nimiž byli katolíci i muslimové. Zázrak nutný k blahořečení se stal 5. září 1998, přesně rok po smrti matky Terezy, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Nádor údajně zmizel poté, co se jeptišky modlily k matce Tereze.

Matka Tereza se narodila jako Agnes Bojaxhiuová 27. srpna 1910 v nynějším hlavním městě Makedonie Skopje. Při křtu dostala jméno Agnes a doma jí říkali Gonxha (Poupátko). V 18 letech vstoupila v Dublinu do řádu loretánských sester a krátce nato odjela do Indie, kde složila řeholní slib a přijala jméno Tereza. Několik let učila na řádové škole v Kalkatě dívky z bohatých rodin.

Aby mohla pomáhat chudým, vymohla si u papeže povolení odejít z kláštera. V roce 1950 jí přišla z Vatikánu odpověď schvalující novou kongregaci sester matky Terezy, kterou pojmenovala Misionářky lásky. Tento řád, jehož byla Tereza představenou 47 let, má dnes přes 4500 členek ve více než 130 zemích. Od roku 1984 existuje i jeho mužská větev Misionáři lásky. Již v 50. letech založila matka Tereza v Kalkatě několik útulků pro chudé a nemocné.

V květnu 1990 vznikl první dům Misionářek lásky i v Československu - ve slovenské Čadci. Krátce nato byla otevřena pobočka jejího řádu i v Praze. Československo navštívila matka Tereza poprvé již v roce 1984, podruhé přijela v roce 1990.

Jako nositelka Nobelovy ceny za mír (1979) dokázala matka Tereza také při svých cestách po světě získat četné prostředky pro řád milosrdenství, který v roce 1950 založila a který patřil na sklonku jejího života údajně k nejbohatším řádům na světě.