Se stále větší naléhavostí se vnucuje otázka, zda papež Benedikt XVI., respektovaný pro své teologické vize, není příliš vzdálen každodenní správě své církve. S poukazem na nekontrolované úniky informací, které svědčí o silném napětí uvnitř Vatikánu, to uvedla agentura AFP.
Papež, který v sobotu předá příslušné insignie 22 novým kardinálům, si v posledních týdnech mohl uvědomit, jak rozsáhlé neshody zavládly v tlumené atmosféře apoštolských paláců: italskému tisku byly dodány přísně tajné dokumenty, ve kterých je řeč o údajném spiknutí proti němu, o údajné korupci a převodech peněz z banky Vatikánu. Jistý italský komentátor označil tuto sérii úniků za "válku fotokopií".
Vatikán sice odmítá hovořit o nějakém boji o moc, ale podle různých zdrojů se vytvořilo napětí kolem papežova důvěrníka, jeho sedmasedmdesátiletého věrného italského kardinála a státního tajemníka Vatikánu Tarcisia Bertoneho.
Odborníci na Vatikán tvrdí, že papež, kterému bude v dubnu 85 let, se zaměřuje na předávání církevního poselství a stále více ponechává tomuto dynamickému kardinálovi volné ruce při řízení Vatikánu. Někteří členové kurie však Bertonemu vyčítají chyby v řízení a nedostatek diplomatické vize. "Vím, jak moc je z toho papež smutný. On sám se nikdy do takových vnitřních sporů nezapojoval," řekl německý prelát, kardinál Walter Kasper.
Při vystoupení před seminaristy ve středu večer v Římě papež Benedikt XVI. vyjádřil politování, že se toho nyní tolik říká o církvi, a vyjádřil naději, že se bude také tolik hovořit o víře. Podle pozorovatelů tak narážel na spory ve Vatikánu.
V období silného zpochybnění tradičních hodnot si papež stanovil priority: novou evangelizaci, dialog s ateistickým světem, vztahy mezi náboženstvími, umění a vědy, opravu teologických přehmatů, boj za více průhlednosti a přesnosti, například v otázce pedofilního chování v církvi. Metodou Benedikta XVI. není podle jeho blízkých diktovat křesťanům jejich etické chování, ale vysvětlit jim podstatu tohoto chování. Učení víry je pro něj důležitější než morálka.
Odborník na Vatikán Marco Politi ve své nové knize soudí, že toto zaměření papeže na doktrínu vede církev do slepé uličky a že svět za německého papeže naslouchá Vatikánu méně než za Jana Pavla II. V knize Joseph Ratzinger - krize papežství Politi odsuzuje, že papež nevěnuje dostatečnou pozornost historickému a geopolitickému rozměru problémů.
Poukazuje na přešlapy a zklamání, které provázely hned první roky tohoto profesora teologie v čele katolické církve. Například v jednom projevu v roce 2006 nepřímo spojil násilí s islámem. Podle Politiho bylo důvodem takových přehmatů to, že papež se příliš vzdálil realitě a dostával špatné rady a informace.