Papež Benedikt XVI. dnes odmítl rychlé sbližování katolické a evangelické církve. Při společné bohoslužbě v Erfurtu, bývalém působišti reformátora Martina Luthera, otevřeně prohlásil, že naděje vkládané reformními katolíky a protestanty do urychlení tohoto procesu jeho návštěvou v Německu byly nedorozumění.
Před odletem do Erfurtu se papež dopoledne v Berlíně sešel s představiteli německých muslimských organizací. Muslimy označil za charakteristický znak Německa a zároveň je vyzval k dodržování německých zákonů.
"Během příprav papežské návštěvy se všemožně hovořilo o ekumenickém daru, který se od této návštěvy očekává. K tomu bych rád řekl, že to je politické nedorozumění víry a ekumenie," prohlásil čtyřiaosmdesátiletý Benedikt XVI. při společné bohoslužbě v augustiniánském klášteře v Erfurtu, kde Luther působil ještě jako katolický mnich.
Ekumenické hnutí se snaží znovu sjednotit všechny křesťany pod jednou církví, jaká existovala do Lutherova vystoupení v roce 1517.
Silně konzervativní papež odmítl sbližování obou náboženských směrů v podobě kompromisu mezi naukami. "Uměle vytvořená víra je bezcenná. Víra není něco, co je možné vymyslet nebo vyjednat. Je to základ, podle něhož žijeme, ne rozvažování o přednostech a záporech," zdůraznil rodák z Bavorska občanským jménem Joseph Ratzinger, podle něhož je jednota obou vyznání možná jen "hlubokým vcítěním se a vžitím do víry".
Pro německé protestanty je významným datem rok 2017, kdy si budou připomínat 500. výročí od doby, kdy Luther zveřejnil svých 95 tezí, které stály na počátku reformace. Předák německé evangelické církve Nikolaus Schneider dnes doporučil pohlížet na tuto osobnost jako na spojující prvek mezi katolíky a protestanty. Zároveň papeže pozval na oslavy za šest let.
Benedikt XVI. svou první oficiální návštěvu Německa věnuje setkávání i se zástupci nekřesťanských náboženství. Ve čtvrtek se sešel s reprezentanty německé židovské obce a dnes dopoledne s tamními muslimy.
"Přítomnost velkého množství muslimských rodin se od 70. let minulého století stala stále výraznějším znakem této země," prohlásil podle mluvčího Německé biskupské konference na schůzce na vatikánské nunciatuře. Papež podle něj ocenil, že v životě muslimů hraje důležitou roli víra, současně ale zdůraznil potřebu dodržovat německou ústavu jako "základ lidského soužití".
Benedikt XVI. tak volil smířlivější tón, než při své poslední návštěvě Německa v roce 2006, kdy v bavorském Řezně ostře kritizoval radikální islám. "Kdo chce vést k víře v Boha, musí dobře mluvit a správně argumentovat, a ne se uchylovat k násilí a hrozbám," prohlásil tehdy. Citoval přitom byzantského císaře 14. století Manuela II. Paleologa, který řekl:
"Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem." Jeho slova vyvolala bouře v muslimském světě a po četných protestech muslimských států se papež za své vyjádření omluvil.
Ve dvaaosmdesátimilionovém Německu žijí zhruba čtyři miliony muslimů. Značná část má problémy se začleněním do německé společnosti, protože neovládá němčinu a nemá dokončené ani základní vzdělání.
Prezident Christian Wulff loni rozproudil vášnivé debaty svým výrokem, že islám už v současnosti patří k Německu stejně jako křesťanství a židovství, což mnoho Němců i tamních politiků odmítlo.
Dnes v podvečer ještě papež povede v katolické enklávě Etzelsbach nedaleko Erfurtu mariánské nešpory, na kterých se čeká přes 50 tisíc věřících. V Erfurtu by se ve stejné době měla konat demonstrace papežových kritiků podobná těm, které provázely i jeho čtvrteční pobyt v Berlíně.
