Varšavou letos poprvé od konce druhé světové války na 1. května, tedy Svátek práce, neprojde tradiční průvod. Zástupci Svazu demokratické levice (SLD), který je v posledních letech organizoval, tvrdí, že se tak stalo kromě jiného kvůli oslavám spojeným s nedělním blahořečením bývalého papeže Jana Pavla II., polského rodáka. Prvomájový průvod se přestěhuje do Štětína.
"Pracující lid" v minulosti procházel například přes Nowy Świat, jednu z nejvýznamnějších ulic v centru Varšavy. Letos si ji ale rezervovali organizátoři oslav blahořečení Jana Pavla II. Po mši na hlavním náměstí Maršála Józefa Pilsudského přes Nowy Świat přejede papamobil.
Podle některých varšavských politiků SLD však za přestěhováním prvomájového průvodu nestojí jen organizační důvody. "Trochu jsme se báli kompromitace," přiznal v deníku Gazeta Wyborcza nejmenovaný zástupce levicového uskupení. "V posledních letech byly naše pochody trapně malé - a jak by to vypadalo v televizi: na přenos mše k blahořečení se sjedou davy, a na našem pochodu se objeví hrstka důchodců..."
Ve Štětíně, kde budou v neděli stoupenci levice a odboráři manifestovat před loděnicí, povede kandidátku SLD v podzimních parlamentních volbách šéf této strany Grzegorz Napieralski. "Zaboduje u svých voličů," myslí si jistý zástupce SLD.
Změna místa konání prvomájového pochodu se nelíbí bývalému levicovému premiérovi Józefovi Oleksymu. "Oslavy dožínek se dají stěhovat z místa na místo, ale hlavní oslavy Svátku práce mají být v hlavním městě."
První demonstrace se na 1. května ve Varšavě konaly v roce 1892, město tehdy bylo součástí carského Ruska. Manifestace bývaly někdy krvavé - v roce 1905 vojáci postříleli 25 demonstrantů. V meziválečném období, po obnovení nezávislosti Polska, se prvomájové pochody nesly ve znamení bitek příznivců krajní levice a pravice i srážek s policií. Po druhé světové válce pochody stejně jako v jiných zemích komunistického bloku, včetně Československa, nabraly oficiální charakter a pro mnoho lidí se staly otravnou povinností.
