Je to poněkud zvláštní spor. Moskva touží po špičkové vojenské technologii, kterou ztělesňují vrtulníkové a výsadkové lodě třídy Mistral. Už letos na podzim měla Francie dodat Rusům první z těchto plavidel, krátce poté druhé. Miliardový byznys je nyní torpédován krizí kolem Krymu. Paříž hrozí, že by mohla obchod anulovat. Rusko reaguje jedovatě. Navíc v této fázi by už byli Rusové schopni postavit lodě sami.
Dlouhé 199 metrů, široké 32 metry, vysoké 64 metry... Mistral, Tonnerre a Dixmude patří mezi pýchy francouzského vojenského námořnictva. Lze je nasadit jako lodě transportní, nemocniční, jako velitelskou centrálu či vrtulníkovou základnu. Dále můžou nést výsadkové čluny, vznášedla, tanky, obrněné vozy...
Dvě z těchto plavidel se špičkovou technologii mají směřovat do rukou ruského klienta. Příslušná dohoda za 1,2 miliardy eur (asi 330 miliard Kč) byla podepsána roku 2011 a hlavně Francie ji s mírnou nadsázkou označovala za obchod století. Jedna loď stojí zhruba 900 milionů eur.
Obchod měl na roky zajistit stovky pracovních míst tradičním loděnicím v Saint Nazaire. Kremlu šlo o strategický deal - získání dvou špičkových lodí od člena NATO.
Nyní je ale konec března 2014 a obchod je ohrožen. S tvrdší kritikou Ruska kvůli vojenské anexi Krymu se Paříž zprvu držela zpátky. Ale nyní, když členské země EU zjistily, že se alespoň na něčem můžou shodnout - nic nesemkne rozhádané manželství anebo nějakou nesourodou partičku lépe než společný nepřítel -, se také Francie začala vehementněji zasazovat za sankce Bruselu vůči Rusku.
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius nejprve začlenění Krymu do Ruské federace "odsoudil", poté Paříž podpořila vystrnadění Rusů z klubu G8 a od konce minulého týdne není tabu ani anulování obchodu s vrtulníkovými loděmi.
Fabius ale dodal, že něco takového by přicházelo v úvahu jen případě, pokud také ostatní země osmadvacítky schválí proti Rusku třetí stupeň sankcí. Šlo by fakticky o zahájení hospodářské války.
I tak to ale nadzvedlo Kreml ze židlí. "V případě zrušení smlouvy prosadí ruská strana svá práva, až do posledního," spílal Paříži náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov. Ve hře je podle něj důvěryhodnost Francie.
Ve hře jsou i velké peníze. Francie by musela Rusku nejen vrátit jím už zaplacených 600 milionů eur, ale hrozila by jí i mastná pokuta. Navíc by stovky Francouzů ztratily práci.
Velkým problémem je i to, že Francie má dodat Rusům jen "hrubý" produkt. Rusové si ho ve svých loděnicích dostaví a vyzbrojí. Navíc ani trup lodi není francouzským dílem. Jeho zadní část postaví, respektive už postavily, ruské loděnice Baltský závod v Petrohradě.
První vrtulníková loď pro ruského klienta jménem Vladivostok se už zkouší na moři. Sesterská loď Sevastopol se dokončuje. Obě by měly od roku 2015 sloužit v ruské Tichomořské flotile. Stavba jednoho kusu lodi ve francouzském podniku DCNS trvá přibližně půl třetího roku.
Lodě se staly složitou technickou, vojenskou a diplomatickou otázkou.
Ve studené válce o šedé giganty však chybějí Francouzům dobré karty, trumfy v rukávu mají hlavně Rusové. Pokud by Francouzi neprodali lodě Rusům, což se zatím nezdá příliš pravděpodobné, zůstaly by jim na skladu.
Nikdo jiný o ně zatím neprojevuje zájem. Ani ve vlastní armádě by je už nijak nevyužili. Nehodí se do jejich strategie a vojsko na ně kvůli úspornému kursu ani nemá peníze.
A z Moskvy znějí stále tvrdší tóny - včetně sarkastických. Navíc ruské firmy, které se na stavbě plavidel třídy Mistral podílejí, tvrdí, že už by je dokázaly postavit samy. "Máme nejdůležitější plány," prozradila listu Izvěstija jedna z nich. Podle ruských expertů na stavbě Mistralu nic není. Není prý nijak komplikovaný.
Jde prý v podstatě o banální trajekt na přepravu aut. Jen se vybaví palubami pro tanky a vrtulníky. Kdyby ruské vojenské námořnictvo chtělo, ruské loděnice jim tyto lodě postaví, lze slyšet. Ostatně, další dva Mistraly, třetí a čtvrtý v pořadí, už měli Rusové podle dohody s Paříží postavit sami - za účasti Francouzů 20 procent.
Na internetových diskusních fórech si Rusové dělají z Francouzů šoufky a mimo jiné je upozorňují, že konflikt s Ruskem se nevyplácí. Ať si vzpomenou například na Napoleonovo tažení do Ruska roku 1812. Ze zhruba 600 tisíc mužů Grande Armée se jich vrátilo domů jen několik desítek tisíc.
Ruský ministr obran Sergej Šojgu na adresu Mistralů nedávno jedovatě prohlásil, že nechápe, proč se vůbec kupují, když jsou schopny nasazení jen do minus sedmi stupňů Celsia. Pro podmínky v Rusku jsou podle něj dost nevodné.
Loď třídy Mistral má výtlak 22 tisíc tun a pluje rychlostí až 19 uzlů. K výsadku může dopravit 450 vojáků, krátkodobě se jich palubu vejde až dvojnásobek.
Na lodi je místo pro 13 těžkých a 32 lehkých vrtulníků.
V případě Ruska to bude znamenat helikoptéry Ka-52K, což je modifikace bitevníku Aligator, a dále Ka-27 a její modifikace včetně Ka-29. V útrobách plavidla je nadto místo pro celý prapor obrněných vozidel.
Jeden z ruských Mistralů měl podle původních plánů sloužit i v Černomořské flotile na Krymu, na který si Západ brousil zuby.
