Opoziční poslanci ve čtvrtek narušili zasedání kosovského parlamentu v Prištině, pískali při tom na píšťalky a použili i slzný plyn. Protestovali tak proti nedávné vládní dohodě se Srbskem, díky které mají oblasti, kde žije většina Srbů, získat mnohem větší pravomoci. Zároveň tím dali najevo odpor proti dohodě o vymezení hranic s Černou Horou.
Opozice po kabinetu premiéra Isy Mustafy požaduje, aby od obou dohod ustoupil. Smlouva s Podgoricí prý Kosovu vzala jeho území a ujednání s Bělehradem ohrožuje územní celistvost Kosova. Vládní koalice naopak opozici obvinila, že se tímto způsobem snaží dostat k moci neústavními prostředky.
Podle médií byly do sálu vhozeny tři až čtyři kanystry se slzným plynem. Jeden z nich vrhl poslanec a bývalý šéf nacionalistického hnutí Sebeurčení Albin Kurti. Dvě poslankyně údajně omdlely a byly převezeny do nemocnice. Velvyslanectví USA incident odsoudilo, přičemž poukázalo na to, že zranění utrpěli i zahraniční pozorovatelé, včetně pracovníků americké ambasády.
Vláda vyjádřila nad chováním opozice politování, zatímco prezidentka Atifete Jahjagaová nešetřila ostrou kritikou "odporného jednání opozičních zákonodárců".
Opozice si ovšem stojí za svým. "Dohody dosažené v Bruselu a demarkace hranic s Černou Horou neprojdou," zdůrazňuje se v prohlášení, které vydalo Sebeurčení. "Nedopustíme návrat Kosova Srbsku. Kosovská půda nebude vydána Černé Hoře. Vláda musí od těchto dohod odstoupit," dodávají nacionalisté.
Terčem protestu proti těmto dohodám se v úterý stal sám předseda vlády Mustafa. Stoupenci Sebeurčení ho během návštěvy Podujeva napadli vajíčky. Vejce na něj házeli už v září i zákonodárci hnutí v parlamentu. Z budovy ho museli doprovodit bodyguardi, kteří ho chránili deštníky.
Hlavním důvodem různých protestních akcí organizovaných Sebeurčením je především dohoda, kterou Mustafa uzavřel 25. srpna v Bruselu při dalších jednáních s Bělehradem o normalizaci vztahů. Tato úmluva se týká Společenství srbských obcí v Kosovu.
Opozice premiérovi vyčítá, že dokument poskytuje tomuto útvaru příliš velké autonomní pravomoci, podobné jako má bosenská Republika srbská (RS), ve které mnozí vidí stát ve státě. Hrozby bosenských Srbů, že se od Bosny oddělí, vyvolávají obavy, že by se totéž mohlo stát v Kosovu.