Evropská unie se kvůli odporu několika zemí, k nimž patří i Česko, zatím nedohodla na budoucnosti programu rozdávání potravin lidem v nouzi. Projektu hrozí od příštího roku tvrdé škrty, což znepokojuje charitativní organizace.
Program funguje od konce 80. let. Rozdělované potraviny se získávají hlavně z takzvaných intervenčních nákupů, při kterých jsou v rámci společné unijní zemědělské politiky od zemědělců vykupovány jejich produkty za pevně stanovené ceny. Množství takto vykupovaných potravin se ovšem v poslední době výrazně zmenšilo.
Navíc by se kvůli vyrovnané nutriční hodnotě měly v rámci programu rozdělovat i potraviny, kterých se intervenční nákupy netýkají. To vyvolává otázky, odkud nákup takových potravin financovat.
Množství peněz určených na potravinový program má přitom citelně klesnout, a to z letošních 480 milionů eur na 113,5 milionu eur v příštím roce. Předsednictví EU usiluje o to, aby nejméně další dva roky mohl program pokračovat na zhruba stejné úrovni.
Části zemí se ale nelíbí třeba to, že program zasahuje do sociální oblasti, která v unii spadá do pravomoci jednotlivých zemí.
"Šest zemí je jasně proti," řekl polský ministr zemědělství Marek Sawicki. Podle dřívějších informací by kromě ČR mělo jít o Německo, Británii, Nizozemí, Dánsko a Švédsko.
Prostřednictvím programu rozdělovalo 240 organizací potravinovou pomoc určenou více než 13 milionům lidí v devatenácti z 27 států EU. Některé z organizací s ohledem na perspektivu omezení financí vyzvaly, aby členské země EU dostály odpovědnosti a našly urychleně řešení, jinak prý hrozí humanitární krize. Například podle jedno z představitelů Červeného kříže je nebezpečí, že sdružení příští rok rozdají o 130 milionů jídel méně.
