Zatímco na Jadran vás odvezly chorvatské železnice, zpátky už se možná budete vracet ve vlaku společného chorvatsko-srbsko-slovinského dopravce. Na pláži si dáte slovinskou limonádu Cockta, zajíte ji srbskými křupkami Smoki a nudu zaženete četbou sarajevského deníku Oslobodjenje.
Nic z toho není důsledek politické dohody nebo snad obnova někdejšího státu, ale využití společných kořenů a s nimi souvisejících výhod, píše záhřebský deník Jutarnji list.
S pojmem jugosféra jako označením pro ekonomický prostor bývalé Jugoslávie přišel loni reportér britského listu Economist Tim Judah. Nedávno jej ale použil i srbský prezident Boris Tadić, když na setkání Hnutí nezúčastněných zemí (HNZ; kdysi jej zakládal jugoslávský vůdce Josip Broz Tito) vyzval země bývalé Jugoslávie k hospodářské spolupráci, zejména při obchodu se zahraničím.
Termín jugosféra se sice každému nemusí líbit, jako ekonomický projekt si ale už vydobyl místo na slunci.
Základem pro hospodářskou spolupráci bývalých jugoslávských republik jsou dobré a stabilní vztahy mezi politickými představiteli někdejší "černé díry Evropy". Jejich počátek se přitom datuje už do doby krátce po skončení bojů. Potřeba oživit skomírající hospodářství vedla nejen k postupnému návratu uprchlíků, ale i k dohodě mezi Chorvatskem a Slovinskem o tom, že k překročení hranic stačí osobní průkaz místo pasu. Chorvatsko později zrušilo vízovou povinnost i pro do té doby izolované Srby.
Spolupráce, která začala hospodářskými kontakty, se ale neomezila jen na ekonomiku. Postupně spolu začali komunikovat i policisté, soudci a prokurátoři a nakonec se přidaly i donedávna nesmiřitelně soupeřící armády. Vycházet spolu je přitom pro firmy z bývalé Jugoslávie ekonomická nutnost.
Je totiž rozdíl vyrábět pro trh s necelými 4,5 miliony potenciálními zákazníky (jako má Chorvatsko), nebo zaměřit své síly na 20 milionů obyvatel hovořících podobnými jazyky.
Nedávno navíc začala nová etapa spolupráce, když se objevily plány na opravdu velké investice. Prim hraje červencová dohoda o založení chorvatsko-srbsko-slovinského železničního dopravce, stranou ale nezůstávají ani aerolinky. Krize v letecké přepravě nahrává úvahám o spojení slovinských a chorvatských aerolinií a není vyloučeno, že by se k nim přidal i srbský JAT (bývalé Jugoslávské aerolinie). V plném proudu jsou navíc přípravy na spojení národních loterií.
Průkopníky jugosféry byli slovinští obchodníci a podnikatelé, kteří už od druhé poloviny 90. let otevírali své podniky v ostatních bývalých jugoslávských republikách, kde vycítili příležitost pro uplatnění svých výrobků. V roce 2000 pak navštívila Bělehrad potýkající se s následky hospodářského embarga velká skupina představitelů chorvatských firem. Výsledkem "výletu" byl přesun řady tradičních srbských značek do chorvatských rukou - od výrobců dlaždiček po potravinářské firmy.
Hospodářské důvody vedly v roce 2001 také ke vzniku společné basketbalové ligy, která pravidelně zažívá nejrůznější změny, chorvatské kluby se v ní ale objevují rok co rok. Společnou soutěž mají i hráči na Jadranu velmi populárního vodního póla, letos proti osmi chorvatským týmům nastupují čtyři černohorské a jedno slovinské mužstvo.
Chorvatští a slovinští hokejisté zase hrají jednu ligu s Rakušany a Maďary. Již příští sezonu začne "jugoslávská" házenkářská soutěž a nechybějí úvahy o založení jednotné fotbalové ligy.
Silné jsou také vzájemné kulturní kontakty všeho druhu - od spisovatelů přes herce a zpěváky populární hudby až po televizní stanice, které si vzájemně prodávají seriály (a některé dokonce společně produkují). Pro všechny druhy kontaktů jsou ale důležité vztahy bývalých jugoslávských republik, které se za poslední léta podstatně zlepšily.
Politici se pravidelně setkávají, nechybějí ani jejich společné dovolené na Jadranu. Srbsko pak nedávno přišlo s návrhem, aby všichni příští rok společně organizovali summit HNZ - přesně půl století poté, co jej Tito založil.
Foto: web chorvatského turismu a www.profimedia.cz
