Po slibovaném blahobytu v Černé Hoře ani stopy

Když Černá Hora, malý stát u Jaderského moře, před více než dvěma lety vyhlásil svou nezávislost, slibovali tehdy dodnes vládnoucí socialisté občanům hospodářský rozkvět a soukromý blahobyt. V ministátečku o velikosti spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko by skutečně mohlo téci "mléko a strdí".

Vždyť 240 kilometrů dlouhé pobřeží, jehož krása bere dech, a divoká horská příroda ve vnitrozemí by musely těch pouhých 620 tisíc obyvatel výborně uživit už jen příjmy z turistického ruchu. Skutečnost ale vypadá úplně jinak, napsala agentura DPA.

S průměrným příjmem 420 eur (zhruba 10.330 korun) žije více než polovina obyvatelstva na hranici chudoby, jak propočítala opozice. Pět až šest procent obyvatel naproti tomu mimořádně zbohatlo díky pašování a šmelině za dob balkánských válek i zbrklým privatizacím.

"Tito lidé jsou mocnější než všechny instituce," tvrdí Branka Bosnjaková z Hnutí pro změny (PZP).

"Pro tyto lidi zákony neplatí." Její stranický šéf, vůdce opozice Nebojša Medojević, zachází ještě dál. "Černá Hora je soukromý stát několika málo privilegovaných rodin," tvrdí.

Ať už náhodou nebo ne, je nejbohatším mužem v zemi Aco Djukanović, bratr politicky všemocného dlouholetého premiéra a bývalého prezidenta Mila Djukanoviče. Místní média navíc pravidelně informují o milionových obchodech Svetozara Maroviče.

Ten je ve vládní Demokratické straně socialistů Černé Hory (DPS) druhým mužem po Djukanovičovi a platí za "vládce" turistické bašty Budva, kde je jeho bratr šéfem stavebního odboru městské rady. Tam se vydělávají miliony eur na legálních a tisících ilegálních stavebních objektech.

Nápadný je velký počet nákupů pozemků ruskými investory, kteří akceptují fantastické ceny za cokoliv. Mnozí v této souvislosti mluví o praní špinavých peněz.

Tak vznikly izolované "ruské vesnice", v nichž tráví dovolenou noví zbohatlíci z Moskvy a Petrohradu. Hlavním partnerem je tu ruská skupina Mirax, kterou podporoval Svetozar Marović.

Diplomaté ze zemí Evropské unie působící v Podgorici už varují před hrozbou toho, že by pochybní podnikatelé mohli proměnit Černou Horu v "ruskou kolonii".

Aktuální rozbušku nabízí žaloba firmy ruského "hliníkového krále" Olega Děripasky proti černohorské vládě.

Žaluje ji o 300 milionů eur se zdůvodněním, že vláda údajně při prodeji hliníkárny KAP v roce 2005 oklamala Rusy ohledně hodnoty tohoto zdaleka nejvýznamnějšího závodu v zemi.

Svaz občanských iniciativ MANS ale mluví už dávno o "největší privatizační aféře" v Černé Hoře.

Rusové prý podnik vyplenili, kvůli nízko vypočteným ziskům platili sotva nějaké daně a poškodili občany, z jejichž daní byla subvencována levná elektřina pro KAP.

Cestovní ruch, jako zdroj nadějí, byl letos úpadkový. Dokonce i ve vrcholné sezoně se všude daly najít volné pokoje, soukromí pronajímatelé si mohli oči vykoukat při vyhlížení chybějících zákazníků.

Opakují se tytéž stížnosti: je to příliš drahé, moc špatné služby, až moc problémů s dodávkami vody a elektřiny, zato příliš málo i těch předražených parkovacích míst.

Tradiční hosty jako Němce a Rakušany už tu skoro nepotkáte. Cestovní kancelář Neckermann se frustrovaně úplně stáhla z tohoto trhu.

Foto: Liman, Profimedia a AP