NATO zvažuje raketovou obranu proti Rusku, napsal v titulku svého onlinového vydání německý magazín Der Spiegel. Spolková vláda v Berlíně ale tuto iniciativu brzdí, Rusko by se prý beze stavu nouze nemělo provokovat. Už od samého počátku se nicméně hovořilo o tom, že raketová obrana proti možným útokům z oblasti Blízkého východu je zaměřena také, či hlavně, proti Moskvě.
Mnoho Rusů to tak alespoň chápe.
Uvnitř Severoatlantické aliance existují názorové rozdíly ohledně plánovaného systému protiraketové obrany, tvrdí Spiegel. Z Polska a z pobaltských států podle něj zazněly požadavky, aby štít, zamýšlený proti případnému útoku z Blízkého východu, byl zaměřen i proti Rusku. Většina členských zemí včetně Německa je prý ale proti.
Údajné požadavky Polska a Pobaltí - tyto země se cítí ohroženy nynější intervencí Ruska na Ukrajině - mají ale podporu Spojených států. Představitelé NATO uvedli, že k podobným článkům se aliance nevyjadřuje. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v minulosti už několikrát ujistil, že nový systém se proti Rusku v žádném případě nepřipravuje.
Další debata se posunuje na blížící se summit NATO, který se koná 4. a 5. září ve Walesu.
Evropská část protiraketového štítu, který má ochránit spojence USA před hrozbou například íránských raket, je dlouhodobě předmětem sporu mezi Washingtonem a Moskvou.
V rámci tohoto projektu mají být obranné systémy rozmístěny mimo jiné v Rumunsku, Portugalsku či Polsku.
Vztahy mezi Ruskem a Západem v současnosti procházejí hlubokou krizí v souvislosti s děním na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin v červenci uvedl, že jeho země musí v reakci na aktivizaci NATO ve východní Evropě posílit svou vojenskou moc. Neponechá prý bez povšimnutí rozmístění prvků americké protiraketové obrany a růst zásob vysoce přesných strategických zbraní NATO.
