Rakousko
Poblíž Vídně udeřilo zemětřesení, záchvěvy cítili i Češi
25.04.2016 14:54
Zemětřesení, které v pondělí po poledni zasáhlo východ Rakouska asi 20 kilometrů od Vídně, pocítili i lidé na jižní Moravě. Zemětřesení o síle 4,1 stupně je možné cítit až 150 kilometrů od centra, řekl ředitel Ústavu fyziky země v Brně Petr Špaček.
Ústav má na území ČR asi 20 přístrojů a všechny zemětřesení zaznamenaly. Podle Špačka přicházejí od lidí hlášení o tom, že se jim například chvěly skříně. Se žádnými vážnějšími škodami se na české straně nepočítá, dodal Špaček. Zemětřesení nijak neovlivnilo ani provoz dukovanské jaderné elektrárny.
Zemětřesení bylo nejvíce citelné v oblasti města Alland, které je zhruba 20 kilometrů od Vídně. "Bylo v hloubce asi 10 kilometrů. Do Brna to máme zhruba 150 kilometrů, takže to bylo cítit i tady. Přicházejí nám různá hlášení od lidí, že se jim chvěly například skříně. Netrvalo to ale déle než pár sekund. Počítáme s tím, že hlášení budou desítky," uvedl Špaček.
Podle něj čím větší je vzdálenost od centra zemětřesení, tím menší jsou následky. "V České republice nepočítáme s žádnými škodami, ale v Rakousku určitě nějaké budou. Mohlo se to projevit například v prasklinách na domech," dodal Špaček. Ústav má dvacítku stanic po celé republice, některé se nacházejí i v blízkosti obou jaderných elektráren.
"Lehké škody, jako například praskliny v omítce, jsou při této síle možné," uvedla seizmoložka Rita Meurersová. ZAMG mezitím přijal několik hlášení o lehkých škodách na budovách.
Otřesy, které vycházely z hloubky devíti kilometrů, byly zaznamenány krátce před 12.30. Epicentrum měly zhruba 20 kilometrů jihozápadně od Vídně a citelné byly i v rakouské metropoli.
ZAMG podle Meurersové zaregistrovala okolo 1800 hlášení o otřesech, nejvíce lidí se na úřad obrátilo z Dolních Rakous a Vídně, několik případů ale pochází i z Horních Rakous a Burgenlandu.
Meurersová upozornila, že je nutné počítat s následnými otřesy. Ty první ZAMG zaznamenal již ve 12.49 a měly sílu 2,4 stupně. Zatím není možné předpovědět, zda následné otřesy dosáhnou intenzity prvotního zemětřesení, či ho dokonce překonají. "My ale zatím nečekáme žádnou velkou událost," dodala Meurersová.
Slabá zemětřesení nejsou v Rakousku nijak výjimečná, podobné intenzity jako dnes ale dosahují výjimečně. Podle rekonstrukčních výzkumů ZAMG to nejsilnější postihlo území dnešního Rakouska v roce 1201, sílu podle seizmologů tehdy mělo 6,1 stupně.
Podle mluvčího Jaderné elektrárny Dukovany Jiřího Bezděka se chvění vzhledem ke vzdálenosti Dukovan od postižených míst projevilo jen v minimální míře. "Přístroje, které máme v elektrárně a okolí, zaznamenaly chvění, které ale nedosahovalo ani signalizační úrovně pro mimořádný stav," uvedl Bezděk. Doplnil, že dukovanská elektrárna by nyní měla odolat otřesům o síle kolem šesti stupňů Richterovy stupnice. Odolnost Dukovan vůči zemětřesení a extrémním výkyvům počasí ČEZ v posledních letech zvýšil řadou nákladných opatření provedených po havárii japonské elektrárny Fukušima.
Podle Špačka zemětřesení způsobilo narážení desek dvou kontinentů, a to Afriky a Evropy. "V Alpách je zlomová zóna, která odděluje jižní Evropu od té méně aktivní severní. Tam se děje většina deformace vzniklé sbližováním Afriky a Evropy," objasnil Špaček.
Zemětřesení o podobné síle bylo podle něj v okolí Vídně například v letech 2013, 2009 nebo 2000. "Není to nijak ničivé zemětřesení, ale není to ani každoroční záležitost. Stane se to párkrát za desetiletí," doplnil Špaček.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.