Počasí v srdci Evropy: Vedra i mohutné deště

Lidé ve střední Evropě se budou muset v důsledku klimatických změn vyrovnat se středomořským typem počasí a se střídáním extrémních jevů, především sucha a vydatných srážek. Oznámil to český klimatolog Jan Pretel, který se v Bruselu účastní schůzky Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC).

Zdůraznil také, že o podílu člověka na globálním oteplování již není pochyb. Při řešení celého problému se však státy budou muset zaměřit nejen na emise skleníkových plynů, ale i na adaptaci na teplejší podnebí.

"V Evropě nebudeme změny pozorovat tak dramaticky jako v chudých státech Afriky, ale i střední Evropa bude výrazně náchylnější ke střídání extrémních jevů počasí, jako jsou období průtrží mračen a období sucha," řekl Pretel. "Léta budou výrazně teplejší, teploty vystoupí na úroveň, na jakou nejsme zvyklí, a charakter počasí se bude blížit středomořskému podnebí."

Podle českého klimatologa posun ke středomořskému počasí již nastal. Upozornil ale, že jde o trend a že se tedy jednotlivé roky mohou výrazně lišit.

"Stejně tak se dají očekávat určité změny vegetace a živočišných druhů. Rostliny se budou stěhovat spíš na sever a do vyšších nadmořských výšek za chladnějšími teplotami," řekl Pretel.

Vyšší teploty povedou ve střední Evropě k prodloužení vegetační sezony. To je sice pro zemědělství obecně výhodné, ale podle Pretela také bude ve vegetačním období klesat množství vláhy a rostliny nebudou mít dostatek vody.

Obecně změny klimatu nejvíce ohrožují vodní systém, jehož prostřednictvím se stávají zranitelnými i další systémy. Proto by se mělo změnit především vodní hospodářství s cílem "hospodařit s krajinou tak, aby se maximum vláhy dokázalo zužitkovat", podotkl český klimatolog.

"Že se člověk na změnách klimatu podílí, o tom by už dnes nemělo být sporu," zdůraznil. "Lidí, kteří to popírají, je skutečně minimum. Nikdo přesně neodpoví na otázku, kolik procent tvoří lidský podíl, ale je významný," prohlásil Pretel. Upozornil také, že i kdyby se podařilo emise skleníkových plynů zcela zastavit, klimatické změny budou pokračovat. "Už jen proto, že skleníkové plyny v atmosféře setrvávají desítky, stovky a někdy i tisíce let,"upozornil.

Omezovat emise skleníkových plynů je proto sice podle Pretela nutné, ale současně je potřeba se adaptovat na předpokládané změny. "Snížit emise o několik procent se dá relativně rychle a levně především šetřením energií. Při dalším omezování emisí však náklady velmi rychle rostou a mělo by se zvážit, zda by nebylo lepší tyto peníze investovat do adaptačních opatření, třeba na to, jak eliminovat rizika z povodní," uvedl Pretel.

IPCC projednává zprávu, která analyzuje dopady klimatických změn na životní podmínky na Zemi. "Čím je stát nebo kontinent chudší, tím má menší možnost se těmto změnám přizpůsobit, a proto je zranitelnější," shrnul Pretel "základní poselství" dokumentu, který bude po čtyřech dnech jednání expertů zveřejněn v pátek.

Foto: archiv