Islám za humny
Počet muslimů ve Vídni se do třiceti let téměř zdvojnásobí

Česká republika sice není zemí, která by bezprostředně čelila masivní imigraci muslimů a z východu by se měla mít na pozoru spíše před jinými hrozbami, pocit ohrožení ze strany vyznavačů islámu je u nás přesto poměrně rozšířen. Na druhou stranu, u našich německých sousedů mají muslimové stále větší moc a podle nedávného průzkumu brzy budou hrát důležitou roli i v rakouské metropoli. Bude Praha další na řadě?

Složení obyvatel Vídně podle náboženského přesvědčení se rychle mění. Ještě nedávno byli téměř všichni Vídeňané katolíky, brzy je ale doženou lidé jiných vyznání.

Ukazuje to průzkum Rakouské akademie věd, takzvaný projekt WIREL (akronym ze slov Wien a Religion). Jeho autoři zkoumali změny náboženského složení obyvatel od roku 1950 a zároveň se pokusili odhadnout, jaké bude v roce 2050.

Poslední oficiální údaje o náboženském složení metropole na Dunaji nabídlo sčítání lidu v roce 2001. Výzkumníci proto museli současnou situaci rekonstruovat na jejich základě.

Dospěli ke zjištění, že obyvatelé Vídně byli v roce 2011 ze 41 procent katolíci, ze čtyř procent protestanti, devět procent tvořili ortodoxní křesťané (především Srbové), dvanáct procent byli muslimové a 0,5 procenta židé. Téměř třetina obyvatel se pak považovala za ateisty nebo agnostiky.

Do roku 2046 má být všechno jinak. Katolíků má ubýt na 31 procent, zatímco počet muslimů se má téměř zdvojnásobit na 21 procent. Lehce zvýšit se má i podíl pravoslavných.

"Trendem je privatizace a individualizace náboženství," vysvětluje jeden z aspektů této proměny, spoluautor studie Ramon Bauer. Mnoho Vídeňanů katolickou církev od sedmdesátých let opustilo, podle Bauera už ale v tomto ohledu bylo dosaženo dna.

Důležitější příčinou je proto imigrace, většinou právě z muslimských či pravoslavných zemí. Mladí muslimové se na rozdíl od svých západních vrstevníků ke svému přesvědčení zpravidla aktivně hlásí. Je u nich také výrazně výši porodnost.

Je nicméně namístě upozornit, že predikce pro Vídeň nelze vztáhnout na celé Rakousko. Na venkově má katolická církev stále významné postavení, což se projevuje i na volebních výsledcích. Dominantní postavení si tady stále drží Rakouská lidová strana (ÖVP).

Projekt se zaměřil i na geografické rozložení jednotlivých náboženských skupin. Ty jsou ve Vídni dobře promíchané, neexistují tedy žádná ghetta. Platí zde, že čím blíže je daná lokalita centru města a čím větší je hustota obyvatel, tím vyšší je i jejich diverzita.

Muslimové mají ve Vídni od roku 1979 vlastní centrum nacházející se v okrese Floridsdorf. Jeho součástí je i mešita "am Hubertusdamm" s 32 metrů vysokým minaretem.